Vysoký tlak v plicích může mít různé příčiny a podle vedoucího lékaře centra pro plicní hypertenzi ve VFN Pavla Jansy ho způsobují hlavně srdeční a plicní choroby. Tímto onemocněním, které se projevuje mimo jiné dušností, podle něj trpí asi procento dospělé populace.

Tromboembolická plicní hypertenze, kterou lékaři ve VFN léčí speciální operací, vzniká jako chronický důsledek opakovaných plicních embolií. Ty jsou způsobeny krevními sraženinami, které se uvolnily z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen.

„U nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které vytvoří překážku krevního toku. Jako následek vzniká vysoký tlak v plicních tepnách, zvětší se pravé srdce a následně dochází k selhávání zvětšené pravé srdeční komory,“ popsal onemocnění Jaroslav Lindner, přednosta II. chirurgické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK, který udělal všech 400 operací. Nemocní bez léčby umírají na pravostranné srdeční selhání.

Může za to covid?

Plicní embolie jsou nyní i častou komplikací infekční virózy covid-19. Zda se dá očekávat vyšší výskyt plicní hypertenze v souvislosti s koronavirovou nákazou, lékaři zatím nedokáží říct. „Viděli jsme už několik pacientů, kteří prodělali covid v podzimních měsících a dneska po pěti, šesti měsících mají klasickou tromboembolickou hypertenzi. Zda je to opravdu častější, nebo to zapadá do populačního výskytu, zatím neumíme říci, ale ta myšlenka se nabízí,“ řekl Jansa.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze, kromě II. interní kliniky VFN, je to také kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc.

Středa 5. května je světovým dnem plicní hypertenze, jako připomínku této nemoci některé budovy (fontána Národního muzea, budova ČVUT v Dejvicích, budova ministerstva zdravotnictví či Tančící dům) v Praze nasvítí modře podle barvy této nemoci – protože pacienti mívají často modré rty. 

U nás touto chorobou, která způsobuje zúžení plicních cév, trpí desítky tisíc lidí. Mnozí však o své diagnóze vůbec nevědí a riskují vážné zdravotní potíže, kterým lze přitom včasnou léčbou zabránit. Příznaky jsou navíc nenápadné – a podobají se covidu.

„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ uvedla v tiskové zprávě Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. Na nemoc také 5. května v Praze upozorní modře nasvícená.