V úterý 28. ledna se Ivana Václavková podívala na svůj zůstatek na bankovním účtu. A nevěřila svým očím. Organizátor jí na účet vrátil zpátky 3197 korun!

„Musím se vám pochlubit! Pan Kaiser mi poslal zpátky peníze za tři lístky na delfíní show a za jeden lístek na plavání s delfíny! A to i díky vašim článkům," napsala do redakce Pražského deníku Ivana Václavková.

Krkolomná cesta k penězům

Cesta k penězům však byla krkolomná. A Ivanu Václavkovou stála hodně úsilí. Na delfíní show, kterou dostala od manžela k Vánocům v prosinci roku 2012, plánovala přijet 16. května 2013. Tehdy ještě na Rohanské nábřeží. Organizátor však dubnový termín zrušil a Prahu 8 vyměnil za soukromý pozemek v Libuši.

Změnil se i termín na 20. června. Ministerstvo životního prostředí však nedalo souhlas s dovozem tří delfínů z Ukrajiny. A tak už začala být Ivana Václavková trochu nervózní.

„Je jasné, že ve mně začal hlodat červík pochybností, jestli se představení opravdu uskuteční. Ale stále jsem doufala," řekla Pražskému deníku Ivana Václavková.

V září jí však došla trpělivost. A napsala organizátorovi, že chce vrátit peníze. „Poslali mi mailem žádost o vrácení vstupného, kterou jsem vyplnila a poslala," popisuje administrativní postup Ivana Václavková.

Pojistila se dodejkou

Podle organizátora měla k žádosti poslat ještě originály vstupenek. To ale odmítla. Domluvila se proto, že nechá kopie úředně ověřit a vše pošle doporučeně. A s dodejkou. Tu si pracovníci Československých cirkusů a varieté převzali 30. září. A od té doby bylo ticho po pěšině.

Kromě krátkého e-mailu od Markéty Drofové, projektové manažerky Československých cirkusů a varieté, ve kterém se společnost omlouvá za prodlení a prosí o trpělivost, se Ivana Václavková nic konkrétního ohledně peněz nedozvěděla.

Další krok: svěřit se novinám

A proto se v listopadu rozhodla k dalšímu kroku. Napsala do Pražského deníku, poskytla veškerou komunikaci s organizátorem a poslala i kopii žádosti na vrácení peněz.

„Upřímně nedoufala jsem, že své peníze ještě někdy uvidím. Ale chtěla jsem organizátorovi aspoň pořádně osladit život." Téměř denně tak posílala Arturu Kaiserovi e-maily, pravidelně volala na infolinku.

„Dala jsem si na telefonu hlasité vyzvánění. A třeba čtyři hodiny jsem čekala, jestli mi někdo odpoví. A u toho jsem si dělala samozřejmě své věci. Většinou po pár hodinách mě odpojili," směje se žena z Ostravy.

Jste slavná!

V Pražském deníku se Ivana Václavková objevila dvakrát. Oba články nejen sdílela na sociálních sítích, ale poslala je také samotnému organizátorovi. A v den, kdy vyšel druhý ze článků s citacemi Ivany Václavkové, jí organizátor sám od sebe napsal: „Vidíte, jak jste slavná."

Z komunikace, kterou má redakce Pražského deníku k dispozici, však vyplývá, že to rozhodně nebyla „sláva", o kterou by žena z Ostravy usilovala.

„Je mi to (sprosté slovo) platné… Slavná… Vy jste posbíral peníze a žádné představení nebude. Psal jste, co všechno mám poslat. Sliboval jste, že peníze pošlete. Jste obyčejný lhář a podvodník," odepsala organizátorovi Ivana Václavková 14. ledna.

To byla ještě společnost Československé cirkusy a televarieté v insolvenčním řízení.

Konec insolvenčního řízení

A proto odpověď Artura Kaisera zněla: „Nemůžeme teď vyplácet, pokud je společnost v návrhu na insolvenci." O dva týdny později však bylo insolvenční řízení na společnost zastaveno, protože společnost uhradila navrhovateli dlužnou částku.

Ivaně Václavkové se po několikaměsíčním urgování vrátilo na bankovní účet 3 197 korun.  „Sice jsem si nesplnila svůj celoživotní sen zaplavat si s delfínem, ale mám konečně zpět své peníze! Mám radost, že se moje úsilí vyplatilo.“

Ivana Václavková se proto organizátorovi opět ozvala: „Tak už nejste v insolvenci, tak mi můžete poslat peníze za neuskutečněné představení. Čekám od 30. září, kdy jste převzali žádost."

Artur Kaiser odpověděl v komunikaci na sociální síti za pouhou minutu: „A pak napíšete chválu do novin?"

„Pokud dostanu peníze, tak se spojím s redaktorkou a určitě o tom dám vědět," zněl příslib Ivany Václavkové v sobotu 25. ledna. O tři dny později peníze na svém účtu opravdu našla.

Pro Ivanu Václavkovou tak skončilo několikaměsíční domáhání se peněz úspěšně. „Sice jsem si nesplnila svůj celoživotní sen zaplavat si s delfínem, ale mám konečně zpět své peníze! Mám radost, že se moje úsilí vyplatilo."

Rady odborníků

Jak mají ale postupovat ostatní, kteří tolik štěstí zatím neměli? „Pokud čtenáři Deníku zaplatili za lístky za neuskutečněnou zábavnou atrakci větší finanční částku, kterou v rodinném rozpočtu dosud neodepsali, mohou se obrátit na soud místně příslušný soud sídla pořadatele atrakce, věcně příslušný soud nejnižšího stupně (okresní v Praze obvodní) s žalobou na zaplacení nevrácené částky. Jako důkaz bude žaloba doložena vstupenkou, dokumentem odstoupení od smlouvy a výzvou k vrácení peněz," radí právník Jiří Petrů.

Podání návrhu na insolvenční řízení nedoporučuje. Stejný názor má i Petr Němec z projektu Hromadné žaloby, který zastupuje některé z poškozených.

„Spotřebitelé nemají faktickou možnost podat insolvenční návrh, neboť se za něj hradí soudní poplatek dva tisíce korun a navíc může být vyměřena záloha na insolvenci až padesát tisíc korun," řekl Pražskému deníku Petr Němec. Podle něj je to naprosto absurdní částka. „Protože pokud má někdo pohledávku jen pár tisíc, je pravděpodobné, že v rámci insolvence bude uspokojen například jen z dvaceti procent," dodal Němec.

Čtěte také: Delfíni v Praze: poškození nemají peníze ani zážitky, zbyla jen zlost