"Naším heslem je služba. Není důležité jen to, co máme, ale jakým způsobem to nabízíme," uvedl ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda. Podle jeho slov projde knihovnou denně tisíc až patnáct set lidí, ve zkouškovém období třeba ale až pět tisíc. "Křivka návštěvnosti stále stoupá a dostáváme se téměř na náběhovou kapacitu devět set tisíc lidí ročně, se kterou jsme počítali při otevření v roce 2009," řekl Svoboda.

Jako klíčové v dosavadní historii knihovny označil roky 2012 a 2013, kdy se začalo pracovat na její integraci s knihovnami vysokých škol, jež má ve svém sousedství. "První byla knihovna Vysoké školy chemicko-technologické, pak následovala knihovna Ústavu organické chemie a biochemie, který je vůbec nejbohatším ústavem Akademie věd ČR, a protože všechno proběhlo hladce, jsme dnes největší knihovnou s chemickou literaturou v Česku," uvedl Svoboda.

Podle něj se dnes Národní technická knihovna plně rovná akademickým knihovnám ve srovnatelně velkých západních zemích, jako příklad zmínil univerzitu v Helsinkách. Dejvická knihovna má kapacitu přes půldruhého milionu knih, ve své strategii rozvoje však počítá i s posílením elektronických zdrojů informací a především s rozšířením čtenářského prostoru.

Prostor pro čtení přibude

"Říká se, že všechno, co studenti potřebují k životu, je teplo, světlo a wifina. Ačkoli zejména starší studenti stále vyžadují i tištěné knihy, plánujeme, že snížíme objem knižního fondu a místo toho posílíme kapacitu míst pro čtení. Měla by to být hnízda, která umožní studentům práci ve skupinách, ale současně jim poskytnou soukromí i pro individuální studium, protože právě tuto formu studia podle výzkumů většina studentů preferuje," řekl ředitel knihovny.

"Půjde o příležitost ukázat, co se dá v takovém případě navrhnout. Velmi se na tuto práci těším… V dnešní době není problém mít v budově open-space kanceláře, přičemž pokud někdo potřebuje klidová místa, dají se zahradit," poznamenal k této plánované změně architekt budovy Roman Brychta.

Ředitel knihovny poté připomněl také projekt CzechELib, připravený před třemi lety, jehož cílem je centrální nákup elektronických informačních zdrojů pro potřeby vědy, výzkumu a vzdělávání v rámci celé České republiky. Projekt je spolufinancován EU a zajišťuje nákup těchto zdrojů pro víc než stovku institucí, mezi nimiž jsou všechny veřejné vysoké školy, většina ústavů Akademie věd ČR, veřejné knihovny, soukromé školy, další výzkumné organizace a některé veřejné státní instituce. Řešitelem celého projektu je právě Národní technická knihovna. Při nákupu je z projektu CzechELib hrazena až polovina nákladů, druhou polovinu si hradí instituce samy.

Padající sklo se řeší

Určitým déletrvajícím problémem vnějšího designu knihovny je provizorní dřevěné zastřešení vchodů a obklopení celé budovy ochranným plůtkem z důvodu opakovaného pádu tvárnic skleněné fasády. "To je zkrátka stav věci. Řeší se, proč sklo spadlo a za nějakou dobu i další, a během procesu nechce ochranu nikdo oddělávat a riskovat. My jsme se k procesu řešení opravy dostali trochu se zpožděním, ale myslím, že se chýlí ke konci a skla budou převěšena. Pravda, detail ukotvení trochu ´ztěžkne´, ale celkový dojem se nezmění," uvedl k tomu architekt Brychta.

Podle ředitele knihovny jde o vadu provedení, jejíž oprava bude dokončena nejdřív v příštím roce. "Je třeba vzít a převěsit čtyři tisíce tvárnic, momentálně se testují vzorky. Zavěšení ale bude trvat nejspíš šest měsíců, Metrostav nicméně slíbil, že se bude snažit práci urychlit," uvedl Svoboda. Školu by neměla tato oprava stát žádné mimořádné náklady. "Vada nezakládá z naší strany žádnou povinnost. S ředitelem Metrostavu jsem se domluvil, že nám předloží návrh, jak nám vyměněný způsob zavěšení sníží provozní náklady; o nějaké náhradě za to můžeme jednat," řekl ředitel knihovny. 

Provizorní zastřešení je podle něj jen preventivní opatření a riziko úrazu nehrozí, protože skleněné tvárnice jsou zkonstruovány tak, že se při pádu rozpadnou už ve vzduchu na velice malé díly, které nemají potenciál zranit. Jde ale o určitou nepříjemnost.

Oslavy vypuknou v pondělí

Slavnostní program k desátému výročí otevření knihovny začne podle koordinátorky oslav Romany Vylitové v pondělí 9. září v 10:30 zahájením výstavy o knihovně, která byla dnes instalována v jejích prostorách. Výstava bude obsahovat informace o počátcích knihovny, vzpomínky pamětníků a připomene i historii místa, kde se knihovna nachází a kde před druhou světovou válkou byly například tenisové kurty nebo skautská klubovna.

Od 11 hodin na to navážou komentované prohlídky určené pro veřejnost, které budou vycházet z Ballingova sálu.

V 15 hodin bude následovat komentovaná prohlídka výstavy Techné, konfrontující výjimečné sbírkové předměty Historického fondu Národní technické knihovny a současného českého i mezinárodního umění. Základem prezentované kolekce je několik desítek knih a dokumentů z Historického fondu knihovny, včetně zřejmě nejvýznamnějšího svazku, knize o perspektivě od Albrechta Dürera z roku 1525, a kartografické sbírkové předměty, jako je rozměrná barokní mapa Českých zemí a dva barokní glóby. Výstavou bude osobně provázet její kurátor Milan Mikuláštík.

V 18 hodin přijde na řadu nejdůležitější část oslav spojená s pokřtěním knih o Národní technické knihovně, koncertem barokního souboru Collegium 1704 a představením kreseb rumunského umělce Dana Perjovschiho, který vyzdobil interiéry budovy.

"Když měla Česká republika v roce 2009 předsednictví v Evropském parlamentu, přijela do knihovny skupina zahraničních rektorů a my jsme je po ní prováděli. V parteru jsem je vyzval, aby mě následovali nahoru do druhého patra. Když se jim obrovský prostor haly služeb otevřel, sledoval jsem, jak na ně padá velkorysost architektury atria. Viděl jsem vážné výrazy v obličeji. Po chvilce zaostřili na detaily kreseb a začaly se jim objevovat úsměvy na tvářích," uvedl architekt Brychta. Podle jeho slov návštěvníky potěšilo, že kresby úplně upozadily monumentalitu interiéru. "To je i z mého pohledu super. Ano, bavili jsme se s jinými kolegy, kteří nás od ´pomalování krásných betonů´ odrazovali či kritizovali. Já jsem nicméně názoru, že kresby – umění jsou součástí architektury," řekl architekt.

S Danem Perjovschim budou mít návštěvníci možnost se setkat ještě jednou ve 20 hodin a od 20:30 vystoupí venku před Národní technickou knihovnou kapela Tata Bojs, která v loňském roce oslavila své třicátiny. "Jak se po pódiích potácíme už jedenatřicet let, sledujeme, jak se naši fanoušci mění a jak spolu s námi postupně rostou. Když jsme v roce 1988 začínali, chodili na nás spolužáci ze školy, vlastně děti, protože my jsme byli také děti. Dnes mám pocit, že v posledních letech už potkávám na našich koncertech milé a inteligentní tváře vyzrálých lidí, kteří už mají sami děti odrostlé," zmínil bubeník a zpěvák skupiny Milan Cais.

Oceňovaná budova

Národní technická budova získala v uplynulých letech za své architektonické řešení řadu ocenění a byla jako jedna z mála staveb od začátku pozitivně přijímána i veřejností. Mikuláštík v této souvislosti zmínil, že si váží třeba ocenění Klubu za starou Prahu, který je většinou k novostavbám velice přísný, ale tuto budovu ocenil jako kvalitní přírůstek k pražské architektuře.

Podle ředitele knihovny Martina Svobody je to jednak tím, že všichni, kdo na knihovně pracovali (architekt Brychta, grafik Petr Babák, designové studio Hippos Design Babákova bratra Radima a Ondřeje Toboly) mají k Dejvicím osobní vztah, aspoň zčásti v nich vyrůstali a mají v nich kořeny, a pak také díky kvalitní architektonické soutěži, na kterou náměstek ministerstva školství pro vědu a vysoké školství dokázal najít a uvolnit 44 milionů korun.

"Myslím, že všechny stavby za veřejné peníze by měly být výsledkem architektonické soutěže," uvedl ředitel, který v tomto bodě zmínil svou nespokojenost se situací kolem Klementina, v němž knihovna sídlila dřív. "Stavbu provádí Metrostav na základě stavební zakázky, nikoli architektonické soutěže. Takže se Klementinum dostává do situace, kdy stále ještě zbývá třetí etapa prací, přitom celý rozpočet je pomalu pryč a polovina knihovny není v provozu, protože šlo o soutěž o zakázku na renovaci objektu, ale nikdo přesně neurčil účel, k němuž má být objekt provozován. Ale to je zase jiný příběh," uzavřel Svoboda.