Kliknutím zvětšíte„Pokud jsem zdráv, chodím každý měsíc. Za poslední rok jsem byl sedmkrát,“ říká Růžička, který už čtvrt století pracuje u městské policie.
A právě darování v „době covidové“ má svá specifika. „Kromě klasického předodběrového dotazníku mi při vstupu na transfuzní stanici měří teplotu a vyplňuji otázky ohledně covidu-19. Například jestli jsem nebyl ve vědomém kontaktu s covid pozitivními nebo jestli sám nepociťuji příznaky nemoci.“
Dříve daroval hlavně plazmu, v současné době převažují krevní destičky. „Právě jejich darování není pro každého. Mě požádala paní doktorka, jestli bych to zvládl. Odběr je delší, navíc dříve byly napíchnuté obě ruce. Krevních destiček je také potřeba mít dostatečné množství,“ vysvětluje.
Hledají se dárci po covidu
Petr Růžička je jedním z těch, kterým se dosud covid-19 vyhýbal. Pokud by však onemocněl, uvědomuje si, že by byl jako dárce velmi užitečný. „Pokud by byla třeba rekonvalescentní plazma, neváhal bych.“
Právě té je podle Jitky Zinke, mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6, nedostatek. „V současnosti potřebujeme naléhavě doplnit databázi dobrovolných dárců krevní plazmy tedy těch, kteří prodělali onemocnění covid-19.“
Léčba rekonvalescentní plazmou je vázaná na krevní skupinu. Pacient tak může dostat pouze krevní plazmu od dárce s odpovídající skupinou.
„Největší nedostatek je plazmy krevní skupiny AB, protože tato skupina je v populaci nejméně zastoupená. Na druhou stranu se z hlediska podání plazmy jedná o univerzální krevní skupinu, kterou je možné podat kterémukoli pacientovi. Nedostatková je také krevní skupina B, která je druhá nejméně častá,“ vypočítává Zinke.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) v roce 2019 darovalo krev v Praze 42 741 lidí. A z toho bylo 9768 prvodárců.
Krve je dostatek
Statistiky za uplynulý rok, který poznamenala koronavirová pandemie, však úřad ještě nemá.
„První analýzy budou začátkem léta. Zdravotnická data totiž fungují v ročních cyklech a poskytovatelé nám po uzavření kalendářního roku data dohlašují, zpřesňují, což jim trvá zhruba dva měsíce. Až pak se na datech z jednotlivých registrů začíná pracovat,“ vysvětluje Petr Kučera z Oddělení komunikace a vztahů s veřejností ÚZIS.
Už nyní je však jasné, že zatímco rekonvalescentní plazma dlouhodobě chybí, krve mají transfuzní stanice dostatek.
„Za naši nemocnici mohu říci, že jí máme dostatek. Není to však dáno velký počtem dárců, nýbrž snížením spotřeby krve, protože jsou prováděny pouze neodkladné a urgentní výkony a péče,“ vysvětlil primář Miloš Bohoněk z Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN.
A dodal, že dokonce museli odběry plné krve výrazně omezit, neboť aktuálně doplňují pouze zásoby krevních skupin s Rh faktorem negativním.
Stejně to vnímá i doktor Jaroslav Hornych z Českého červeného kříže. „Tím, že jsou v současné době prováděny opravdu jen akutní operace, krve není potřeba v takovém množství, jako je to za běžného stavu. Naopak rekonvalescentní plazma potřeba stále je.“
V metropoli ji můžete darovat v Thomayerově nemocnici v Praze 4, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze 2, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze 10 a v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze 2.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
