„Dárců kostní dřeně je v Česku stále mnohem méně než v jiných zemích. Způsobují to zbytečné předsudky. Lidé se stále mylně domnívají, že odebrání kostní dřeně bolí,“ uvedla agentura STEM/MARK. Situace se příliš nezměnila ani poté, co se letos zvýšila věková hranice pro vstup do registru původně směli kostní dřeň darovat maximálně pětatřicátníci, dnes už to mohou udělat i lidé ve věku čtyřiceti let.
Zákrok už se neprovádí v celkové anestezii
Zákrok už se navíc většinou neprovádí v celkové anestezii. Dělá se ambulantně a zabere jen pár desítek minut. „Dárce při zákroku dostane injekce růstového faktoru, které způsobí vznik a množení krvetvorných buněk. Ty se poté odseparují pomocí přístroje,“ popsala vedoucí registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková.
Lidem s leukémií či jinou poruchou krvetvorby potom může odebraný „materiál“ zachránit život. Podle zástupce primáře hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice Daniela Lysáka je transplantace úspěšná dokonce u 60 až 80 procent dospělých pacientů. U dětí je šance ještě větší trans-plantace zabere v 70 až 90 procentech případů. Nemocným se musejí podávat přípravky na potlačení imunity. U některých z nich se totiž tělo cizím buňkám brání a snaží se je zlikvidovat.
Lékaři proto začali některým pacientům aplikovat i takzvané mezenchymální buňky, které se získávají z kostní dřeně. Nemocným, u kterých se použijí právě tyto buňky, se potom nemusí silné léky na potlačení imunity podávat. „Na výrobu přípravku stačí asi deset až dvacet mililitrů kostní dřeně,“ přiblížil Daniel Lysák. Odebrané buňky mohou pomoci jakémukoliv nemocnému.
