„V současnosti již pociťujeme znatelný úbytek dobrovolných dárců. V tomto prázdninovém období to lze vždy očekávat, nicméně nikdy nevíte, jaké množství plazmy kde budou potřebovat. Úbytek zásob už pociťujeme," uvedl Pavel Valoušek, lékařský ředitel Europlasmy na Chodově.

Podle ředitele se plazma dá poměrně dlouho uskladňovat, ale to není ještě záruka. „Nejedná se vždy jen o plazmu, avšak z obecného hlediska v určitou chvíli mohou někde chybět určité skupiny krve, a to je pak velký problém," poznamenal Valoušek.

Aby problém nebyl, vše je takříkajíc v rukou dispozičních dárců v tom kterém odběrném místě. Aktuální pohled do transfúzních center zatím nezaznamenává zvonění na poplach. „Některý den je co do počtu dárců slabší, jiný zase nikoliv. Dá se říci, že v tomto období prázdnin se držíme obvyklé normy," sdělila Jarmila Legnerová z Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze 2.

V klidu je zatím i transfúzní oddělení Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí. „Mohu říci, že krevních skupin máme dostatečnou zásobu, dobrovolných dárců rovněž," říká tamní lékařka Veronika Hanzlíková.

Krev se na rozdíl od plazmy ale dlouhodobě skladovat nedá expirace, čili záruční lhůta je zhruba 40 dnů, krevní destičky se musejí použít do pouhých pěti dnů. „S tím pochopitelně počítáme a zařizujeme se podle toho," uklidňuje Veronika Hanzlíková.

S dárcovstvím vypomáhalo i vojsko

Pohled do nedávné minulosti může obraz poměrné spokojenosti oslovených pražských zdravotníků rychle změnit. Například ve stejném období roku 2008 byl stav krevních bank velice uspokojivý. Ne však situace na silnicích, kde došlo nejen k rekordnímu počtu dopravních nehod, ale i operačních zákroků s velkou spotřebou krevních zásob. Následné výzvy adresované dobrovolným dárcům sice byly vyslyšeny, nicméně krizová situace trvala a s dárcovstvím pak vypomáhalo i vojsko.

„Vím moc dobře, jaké to je, když nemocnice obvolávají dárcovskou klientelu. Taky jsem byla oslovena a samozřejmě jsem svou krev darovala. A nikoliv jednou, ale pětadvacetkrát. Mám totiž poměrně vzácnou skupinu AB plus," říká Tatiana Virvová z Prahy 8, držitelka Zlaté plakety profesora Janského. Dobrovolným dárcem se prý stala na popud svého otce, který se jako dárce rovněž angažoval.

Tato nasazení pro záchranu lidského života vysoce oceňuje Petr Turek, primář transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice. „Žádné poděkování není dobrovolným dárcům dostatečné, mají mou obrovskou lidskou úctu. Zatím máme dostatek krve a snad se v letním období žádný větší problém nevyskytne," sdělil primář Turek.

Ten svého času měla i Jiřina Skálová z Prahy 4 darovala krev častokrát, k získání Zlaté plakety jí chyběl pouhý jediný odběr. „Při kontrole mi v krvi zjistili malý obsah železa spolu s některými jinými dočasnými nedostatky. Takže jsem s dárcovstvím musela skončit. Teď už jsem zase v pořádku, ale taky stále kojící matka téměř ročních dvojčat," řekla.

Pět milionů korun na příspěvky pro dárce

Ne vždy jsou ale mezi dobrovolnými dárci tak zvaní zasloužilci, kteří kdykoliv neváhají nastavit svou žílu odběrní jehle.

„Byl jsem na odběru jenom jednou, už ani nevím, kdo mě k tomu vyzval. Samozřejmě jsem tím třeba někomu pomohl a je to dobře. Jenomže při mém povolání i věku už bych si na další odběr tak nějak netroufl," míní poněkud tajemně vinárník Miroslav Brejša z Prahy 9.

Svůj pohled na danou problematiku má i Český červený kříž. Ten doporučuje, aby bylo alespoň čtyři až šest dárců na sto obyvatel, v ČR je jich mnohem méně. „V současnosti nedosahujeme ani spodní hranice doporučovaných čísel. V ČR by se měl počet dárců krve pohybovat mezi 400 až 600 tisíci, ve skutečnosti jich je podle statistik necelých 300 tisíc," podotýká Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže.

Anketa: Darovali jste krev?

Čtěte také: Pražský registr dárců krvetvorných buněk zintenzivnil nábor dárců