Každá z pojmenovaných tramvají ponese jméno osobnosti deset let. Lze tak učinit po zesnulém, který je po smrti pět či více let, přičemž s pojmenováním musí souhlasit pozůstalí. Před Eustachem Mölzerem již vstoupili do pomyslné síně tramvajové slávy český vynálezce František Křižík, olympijský medailista a bývalý zaměstnanec DPP Václav Pšenička, designér František Kardaus, košířský starosta Matěj Hlaváček a také František Pelikán, první ředitel Elektrických podniků.

„Tímto projektem připomíná Dopravní podnik významné osobnosti či zaměstnance, kteří v podniku pracovali a přispěli k rozvoji hromadné dopravy, a jejichž jména by podle nás neměla být zapomenuta,“ uvedl Pavel Fojtík, vedoucí Archivu DPP.

Šéf Elektrických podniků

Eustach Mölzer (1878 – 1953) byl jednou z nejvýraznějších osobností pražské městské hromadné dopravy meziválečného období. V roce 1919 byl československým delegátem na mírové konferenci v Paříži a stal se členem pražského obecního zastupitelstva. Současně se stal členem správní rady Elektrických podniků, které v letech 1923 až 1939 předsedal.

Za jeho vedení městského dopravního podniku došlo k velkému rozvoji tramvajové dopravy, začaly v Praze jezdit autobusy i trolejbusy a byla zahájena příprava výstavby podzemní dráhy.

Přínosem pro zkvalitnění služby u pražských elektrických drah bylo zřízení psychotechnické laboratoře. Elektrické podniky se v té době staly největším obecním podnikem v Československé republice.

Eustach Mölzer byl také předsedou Státní regulační komise pro hlavní město Prahu a okolí a mimořádným velvyslancem a zplnomocněným ministrem v Mezinárodní říční komisi. Jeho působení u Elektrických podniků skončilo rozpuštěním pražského zastupitelstva a správní rady na začátku okupace v březnu 1939.

Eustach Mölzer.

Eustach Mölzer. Foto: Archiv DPP