„Na hřbitově v Ďáblicích byli pohřbíváni takzvaní nepohodlní lidé, kteří byli buď popraveni, nebo zemřeli ve vězení. Mezi nimi, což je ta nejsmutnější stránka, jsou i děti, jejichž památku si zde připomínáme," řekl k už třetímu uskutečněnému setkání Petr Marek z platformy občanských demokratických a protikomunistických iniciativ Bez komunistů.cz.

Marek zároveň dodal, že označení „pohřbíváni" se musí brát s určitou rezervou, většinou se totiž jednalo o jámy, do kterých bylo položeno a zasypáno několik těl najednou. Na ně se pak takto skryla další těla. Vše probíhalo v tajnosti, a proto není ani dodnes známo, kolik osob bylo tímto způsobem v Ďáblicích pochováno.

Děti přišly o zuby

Celkem je zde 41 dětských hrobů se 43 jmény, jejichž mladí nositelé zemřeli ve vězení. Podle Marka bylo obětí z řad nejmenších více. „Další dosud neidentifikovaný počet dětských obětí je pohřben bez náhrobku. Děti umíraly především pro neposkytnutí dostatečné lékařské péče, někdy zjevně i týráním," prozradil.

Jako příklad uvedl případ matky zavřené ve vězení, které bylo dítě odebráno, a ona slyšela, jak celou noc její ratolest pláče ve vedlejší místnosti. Nikdo se však novorozenci nevěnoval a ten následně zemřel. Někdy se ani matky nedozvěděly, jak jejich dítě zemřelo, bylo jim to pouze sděleno bez bližších informací.

Na podobné osudy vzpomíná i dokumentaristka Dagmar Průchová, jež se včerejší pietní akce zúčastnila. Sama byla jako dvanáctiletá držena matkou ve vyšetřovací vazbě. „Tenkrát se tajilo, že se s vyšetřovanými braly s sebou i děti. V mém případě sice ne, ale některým dětem byly i vymláceny zuby," popsala Průchová, která o tomto tématu natočila i dokumentární film Nesmíš plakat.

Procházky byly pod šibenicí

Průchová také přiblížila, jak vypadal život uvězněných rodiček. „Místo plen dostaly kusy hadrů, neměly vůbec nic pro své potomky. Na procházku s dětmi měly hodinu denně a chodily s nimi pod šibenice, které byly na Pankráci," vyprávěla režisérka příběhy, ke kterým se během natáčení svého díla dostala.

Temnou atmosféru a místo však prozářily svíčky, které lidé zapalovali u všech dětských náhrobků. Někteří zúčastnění zároveň vzali pietní akci jako prostředek, jak seznámit své vlastní ratolesti s palčivou minulostí státu. Dospělí s dětmi obešli všechny hroby a u některých položili na památku květiny, či zapálili svíčku a přečetli si, co je psáno na náhrobku.

Vzpomínku na dětské oběti komunismu bude platforma připomínat celý červen mimo jiné i řetězovou hladovkou, které se zúčastní i známé osobnosti. Kromě toho se chce platforma Bez komunistů.cz obrátit na Nejvyšší státní zastupitelství, aby spáchané skutky přezkoumalo. Zločiny proti lidskosti jsou totiž nepromlčitelné, poznamenal Marek.

Dětský hřbitov se nachází v severní části Ďáblického hřbitova. V roce 1989 zde byl podle Marka jen jeden náhrobek a jinak bylo okolí zarostlé. Nyní je naproti těmto náhrobkům čestné pohřebiště lidí, kteří byli popraveni nebo umučeni v 50. letech minulého století. Mezi nimi je i kříž katolického kněze Josefa Toufara.