„Stávající úprava čestného pohřebiště je nevyhovující z několika důvodů. V minulých letech došlo k poškození okrasné zeleně vlivem škůdců. Ukázalo se také s novými informacemi a poznatky o historii tohoto místa, že někteří lidé uvedení na informačních tabulích tam ve skutečnosti nejsou pohřbeni,“ zdůvodnila zakázku za přibližně půl milionu korun radní Milena Johnová (Praha sobě).

Budoucí změny se budou moct opřít o historickou studii, kterou si město objednalo loni od Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Historický nástin je první souhrnnou monografií Ďáblického hřbitova a jeho přílohou jsou mimo jiné zpřesněné seznamy ostatků obětí komunistické diktatury, jejich dětí i „nepolitických“ vězňů. „Na čestném pohřebišti politických vězňů jsou na kamenných deskách umístěných nad šachtami v chronologickém pořadí uvedená jména popravených osob (a některých dalších osob), včetně těch, jež byly prokazatelně pohřbeny jinde,“ vysvětlil autor studie ÚSTR.

Historická souprava metra na trase C.
PODÍVEJTE SE: Návrat do minulosti. Metrem projela historická souprava

Ďáblický hřbitov vznikl v letech 1912-1914 podle návrhu architekta Vlastislava Hofmanna v kubistickém stylu, který se plně uplatňuje na ohradní zdi, vstupních pavilonech a bráně. Pohřebiště na severním okraji Prahy bylo před čtyřmi roky vyhlášeno národní kulturní památkou. V místě Čestného pohřebiště bylo mezi lety 1943-1961 vykopáno 72 hromadných hrobů. Do nich byli pohřbíváni především lidé, jejichž pohřeb platilo město, dále popravení v letech 1946-1947, ale též některé oběti obou totalit v letech 1943-1945 a po roce 1948.

Vyprávění historie pomocí moderních technologií

„Severní část Ďáblického hřbitova je v rámci České republiky zcela unikátní místo, které si přes všechny proměny zachovalo svoji temnou autenticitu, připomínající důsledky vlády totalit 20. století. Na nevelkém území se setkávají vrazi a oběti, zrádci a hrdinové, nacističtí i komunističtí prominenti s bezdomovci, historické postavy s bezejmennými, Češi, Slováci a Němci,“ uvádí důvodová zpráva magistrátu k záměru architektonické soutěže.

Nová úprava lokality podle dokumentu „umožní vyprávět české dějiny 20. století zcela ojedinělým a navíc působivým způsobem“. S pomocí moderních technologií (mobilní aplikace, QR kódy) by budoucí návštěvníci hřbitova měli mít možnost „uživatelsky velmi jednoduše“ nahlédnout mimo jiné do příběhů lidí, jejichž ostatky byly po popravě tajně uloženy do hromadného hrobu.

Fakulta humanitních studií UK.
Vydejte se za stavbami, které aspirují na Českou cenu za architekturu

„Aplikace by mohly využívat fotografie, popř. i hlasové či filmové záběry. Tak by bylo možné návštěvníkům (školám, domácím i zahraničním výpravám) vyprávět české dějiny 20. století na malém prostoru skrze vybrané osudy pachatelů a obětí, zpřítomňované fotografiemi jejich tváří či detektivními příběhy hledání hrobů,“ upřesnil vizi budoucnosti magistrátní tisk.