Na čestném pohřebišti, které se nachází v Praze 8, položili věnce zástupci vlády, parlamentu prezidentské kanceláře či hlavního města. Podle Jaroslava Kalivody ze svazu bojovníků je zde pohřbeno kolem 160 lidí, kromě Čechoslováků také příslušníků italské, francouzské, jugoslávské a americké armády.

"Ne všichni z nich padli v průběhu Pražského povstání. Část tvoří lidé, kterým s podařilo utéci z německých transportů, zapojili se do bojů a zemřeli až za několik měsíců v důsledku zranění, která utrpěli," řekl agentuře ČTK Kalivoda, který je předsedou místní organizace ČSBS v Praze 8.

"Těší nás, že se se zúčastnili i zástupci některých ambasád. Jen je nám líto, že bratři Poláci k nám už pět let nejezdí," uvedl Kalivoda. Památník polské armádě je na Žernosecké ulici před školou. "Do Prahy dorazili až po desátém květnu, podíleli se ale na osvobození Náchodska a Krkonošska," připomenul Kalivoda podíl polských vojáků na osvobozování Československa v roce 1945.

Odpoledne připomene ČSBS ještě památku obětí heydrichiády na střelnici v Kobylisích. Podle Kalivody má i toto místo těsnou spojitost s Pražským povstáním, byly tam totiž uložené zbraně, které Pražané k obraně potřebovali.

"Jen na mostu Barikádníků, kde jsme byli včera, bylo pět barikád. Padlo tam přes 80 lidí. Nejmladší z nich byl čtrnáctiletý kluk, který pomáhal dávat náboje do kulometu," uvedl předseda.

Holky se zajímají o historii víc

Jeho místní organizace patří mezi nejaktivnější, Kalivoda sám pořádá přednášky ve školách a vodí školáky na místa spojená s válkou a osvobozením. "Zajímavé je, že se o to více zajímají děvčata než chlapci," řekl.

V organizaci je například také žena, která přežila koncentrační tábor Terezín, nebo syn ředitele strašnického krematoria. Tam Němci za války vozili těla popravených, zejména z Pankráce. Vedli jejich seznamy, které si po spálení těl brali zpět. "A oni (vedení krematoria) dokázali opsat seznamy asi dvou a půl tisíc lidí," uvedl Kalivoda. Díky tomu se zachovala památka těchto popravených.