Silnice k tomu sice v těchto dnech příliš nelákají, přesto se zítra chystají desítky lidí vyrazit na další tradiční cyklojízdu centrem Prahy. Právě milovníci kol se mohou v letošním roce těšit na dokončení dvou zásadních akcí, které opět o něco usnadní cestování po Praze na dvou kolech.

Tou první je určitě úsek nové cyklostezky dlouhé přes tři kilometry. Povede od Freyovy ulice a dále po náspu bývalé železniční vlečky podél potoka Rokytka ve Vysočanech v Praze 9, tedy v oblasti bývalých závodů ČKD. Tato stezka za mnoho desítek milionů korun se bude chlubit hned čtyřmi novými mosty a v podstatě propojí východ Prahy s centrem města. Důležité je, že se zde lidé vyhnou automobilové dopravě.

„Původně jsme chtěli skončit už v únoru, ale současná zima to asi posune zhruba o měsíc,“ připomněl termín zprovoznění Pavel Polák, šéf magistrátní skupiny pro cyklistickou dopravu. Podle jeho slov je v podstatě hotovo a chybí spíš jen několik malých úprav.

Druhou nejzásadnější akcí pak bude otevření starého vítkovského tunelu pro cyklisty. „Odhaduji, že zde by se mohlo začít jezdit někdy v rozmezí května a letních prázdnin,“ pokračoval Polák. Technická správa komunikací má na cyklostavby schválený rozpočet ve výši 25 milionů korun, připraveny jsou však akce za 75 milionů, včetně zmíněné vítkovské trati. V průběhu roku proto bude nutné navýšit tento rozpočet, nebo stavby financovat také prostřednictvím fondů Evropské unie.

Jinak hlavní město také v letošním roce slibuje rozšiřování počtu vyhrazených cyklopruhů, stojanů a tras. „V návrhu jsme měli obrovské množství variant, které ještě bylo nutné seškrtat, protože bychom všechno nebyli schopni realizovat,“ konstatoval Pavel Polák.

Naplánováno tak bylo například sedm desítek míst, kde by byl cyklistům umožněn vjezd do jednosměrné ulice. Zhruba 20 procent věcí z návrhu ale bylo vyškrtnuto. Přibýt by pak také mělo několik kilometrů cyklopruhů, s nimiž se řidiči v metropoli stále častěji setkávají. Jsou například v Praze 8 v Karlíně a částečně Libni, pak také na rozhraní Prahy 7 a 8 za Libeňským mostem v Maninách a okolí, či ve Vršovicích a na Žižkově. Osvědčily se také nové moderní sčítače, kterých je nyní v Praze v provozu celkem 10. I proto se letos počítá s rozšířením o dalších deset až dvacet kusů. Město tak může přesně monitorovat počty cyklistů a má čísla, o která se může opřít v případě dalšího rozšiřování stezek. Tuto možnost má ale každý s přístupem k internetu, situaci na vybraných místech lze dokonce sledovat on-line.

Pomník stále chybí

To, že jsou kola v Praze stále oblíbenější, dokazuje i fakt, že lidé neváhají a nasednou i v zimních měsících. Důkazem je zítřejší tradiční cyklojízda, která bude zároveň vzpomínkovou akcí.

Před čtyřmi lety totiž tragicky zahynul propagátor městské cyklistiky a tvář iniciativy Auto*Mat Jan Bouchal, kterého při jízdě na kole z práce domů srazilo auto. Jízda vyrazí v 18 hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad. Povede na Malou Stranu do Sněmovní ulice č. p. 7. Zde bude pro účastníky připraven čaj. V 19 hodin se peloton vydá po trase Bouchalovy poslední cesty na křižovatku ulic nábřeží Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů.

Policie dodnes nevyšetřila, jak k nehodě došlo. Na místě je i nadále provizorní pomníček. Dlouhodobě se totiž nedařilo prosadit postavení navrženého památníku. Letos jeho iniciátoři přistoupili k alternativnímu řešení a navrhují vytvořit siluetu sraženého cyklisty pomocí protiskluzové barvy, používané na povrch vozovek.

„Památník by tak zároveň plnil bezpečnostní funkci před přechodem pro chodce. Zda se podaří toto řešení prosadit, zatím není jisté,“ uzavřela iniciativa Auto*Mat.

Propagátor cyklistiky a člověk, který se podrobně zabývá dopravou v Praze, Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat, říká v rozhovoru pro Deník:

Třetina lidí by v Praze jezdila na kole, ale má strach

Jestli je v hlavním městě vždy něco ožehavým tématem, pak je to jistě doprava. To dobře ví také Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Vloni jste představili rozsáhlou studii, jak zklidnit magistrálu. Převzal od vás tento dokument někdo dál a pracuje s ním vedení města?
Studii o zklidnění magistrály dostali rozhodující politici a úředníci na magistrátu i dotčených městských částech. Prezentovali jsme ji na Výboru dopravy a vedoucím pracovníkům byla předána osobně. Studie se setkala s překvapivě pozitivním přijetím, které je ale zcela v rozporu s reálnými kroky vedení města.

Největším problémem současnosti je, že si pod pojmem zklidnění magistrály různí politici a úředníci představují zcela rozdílná opatření. Oficiálním přístupem politického vedení magistrátu je drahá kosmetická úprava, zakopání magistrály pod zem u muzea, v délce 800 metrů. Protipólem tohoto populistického přístupu bude, doufám, vážně míněná studie útvaru rozvoje města, která má být hotova na jaře.

Tunely u Národního muzea tedy nemají smysl, nebo by mohly dopravě pomoci?
Takzvané krátké tunely u muzea v navrhované dálniční podobě znamenají hrozbu pro budoucnost celého širšího centra. Způsobí totiž, že magistrála navždy zůstane ničit život na Vinohradech, v Holešovicích, na Pankráci i jinde. Kapacitní dálniční tunely jsou nevhodným řešením v centru historického města. Vyřešením jednoho místa totiž vždy vzniknou dvě další bolavá tam, kde tunely vyvěrají na povrch. Pakliže budeme velmi chtít spojit Muzeum s Václavským náměstím, lze kultivovaně převést úsek magistrály pod zem daleko levnějším podjezdem v jednom směru se sníženou kapacitou.

Jak by tedy mohla magistrála v budoucnu vypadat, a jak daleká ta budoucnost je?
Magistrála vždycky bude rušná třída a důležitá osa města. Obrovský rozdíl je ale v objemu aut, který na magistrálu připustíme. Dnešních sto tisíc aut denně způsobuje, že nejen na samotné magistrále, ale i na všech příčných ulicích trpí desetitisíce lidí. Podnikatelé a majitelé nemovitostí mají ekonomickou ztrátu. Naše studie ukázala, že snesitelnou hranicí maximálního zatížení je třicet tisíc aut denně. Tento počet také postačuje k veškeré potřebné motorové obsluze oblasti. Zklidnění může započít ihned po vypracování studie. Současní politici se ale obávají negativní reakce řidičů, a proto zklidnění podmiňují otevřením Blanky. Pakliže Praha propásne i tuto šanci, řešení se odkládá na neurčito.

V čem vidíte největší bolest dopravy v Praze? Myslíte, že se například po dokončení jižní části Pražského okruhu a komplexu Blanka situace hodně změní?
Největším problémem je selhání vedoucích politiků a neschopnost říci lidem pravdu o problému Prahy. Tou pravdou je, že auto je špatným prostředkem pro každodenní dopravu po městě. Politici se obávají té čtvrtiny obyvatel, která si zvykla používat auto po městě k osobní přepravě. Potíž je, že téměř všichni politici k této čtvrtině obyvatel také patří a vidí Prahu očima řidiče. Hledají tak řešení především pro jim podobné. Žádné nové silniční stavby nepřinesou výrazné zlepšení bez toho, aniž bychom jiné ulice řidičům zneatraktivnili. Pokud bude ježdění po Praze autem stále rychlejší a veřejná doprava bude dále zaostávat, statisíce aut, která nyní pouze parkují, se dají do pohybu.

Určitě by hodně pomohlo, kdyby stále více lidí využívalo k dopravě po městě kolo. Kolik lidí zhruba tímto způsobem cestuje?
Kolo vnímám jako indikátor zdraví pražských ulic. Jestliže 30 % obyvatel tvrdí, že by kolo rádo používalo, mají ho doma, ale bojí se vyjet do ulic, je něco špatně. Cyklistika je v Praze stále na vzestupu. Ačkoli za minulé roky došlo k nárůstům o stovky procent, stále se na kole pohybují asi 2 – 3% obyvatel.

Jaké plány má Auto*Mat pro letošní rok? Kromě tradičních cyklojízd a již zažitých akcí připravujete i něco nového?
Tento rok je volebním rokem. Pražanům připravíme vysvědčení předvolebních slibů politických stran z minulého období. Vytvoříme také „barometr změny“ podle toho, jaký potenciál mají jednotlivé strany řešit skutečné problémy Prahy. Anebo spíše mlžit.