ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Vše začalo, když rektor Vojtěch Petráček zveřejnil v pátek 13. března na oficiálním facebooku ČVUT jednoduchý návod na obličejový štít včetně filtru na dýchání.

Podle Petráčka si lze tuto ochrannou masku vyrobit doma z PET lahve. Rektorův návod zaujal (nejen) na sociálních sítích a rychle se rozšířil, ještě předtím než – podobně jako zaměstnanci pražské univerzity – začali šít či jinak tvořit roušky.

Postupně vědci z ČVUT přicházejí s dalšími a dalšími možnostmi, jak se dá s infekcí způsobenou koronavirem bojovat. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) spojil síly s několika vědeckými pracovišti a technologickými firmami a přišel s novým prototypem respirátoru s označením CIIRC RP95, který by měl poskytovat ještě větší ochranu než respirátory FFP3.

Tento typ respirátorů mají přitom podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) používat lékaři při péči o nakažené novým typem koronaviru, ale také lékaři ARO nebo JIP nebo třeba zubní lékaři. Českým zdravotníkům však ochranné pomůcky zoufale chybí a už od začátku epidemie si na nedostatek stěžují. Týká se to i velkých nemocnic, v menších zařízeních v krajích či v ordinacích praktických lékařů i specialistů je situace ještě horší.

Respirátory dostanou fakultní nemocnice

„Odborníci z ČVUT vyvinuli respirátor na 3D tiskárně. Speciální filtr vydrží asi týden. Je to ještě vyšší ochrana než FFP3. Domluvili jsme se, že je začnou dodávat do fakultních nemocnic. Teď už jen ladíme detaily. Od příštího týdne by mohli začít vyrábět až 10 000 ks denně,“ tweetoval v pondělí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Na žádost ČVUT o pomoc se během krátké doby ozvaly desítky až stovky firem a institucí. „Respirátor by mělo být možné vyrobit na 3D tiskárnách i vstřikováním plastu do připravených forem po celém světě,“ uvedli zástupci technické univerzity během testování. Problémem se zdá být zatím to, že počet míst, kde mají odpovídající technologii by se v Česku „dala spočítat na prstech jedné ruky“.

Plicní ventilátory musí schválit vláda

Zástupci Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT ve spolupráci s odborníky z hradecké, ústecké a Thomayerovy nemocnice v Praze zase požadují spolu s Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) schválení vývoj plicního ventilátoru CoroVent, který by mohla všechna zdravotnická zařízení používat, kdyby jim došly ventilátory schválené pro klinické použití.

„Máme dlouholeté zkušenosti s návrhem těchto jednotek a jsme proto schopni v horizontu jednotek dnů až maximálně týdnů navrhnout, otestovat a zahájit výrobu takového typu ventilátoru, který zajistí záchranu života nejohroženějších pacientů. Projekt bude možné sdílet v rámci celého světa,“ říká profesor Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

ČVUT už nemá kapacitu na výrobu dezinfekce

ČVUT v Praze už také vyrobilo dvacet tisíc litrů dezinfekce, kterou dodává především složkám Integrovaného záchranného systému (IZS) či Fakultní nemocnici v Motole. „V laboratořích připravují dezinfekci vědci z katedry jaderné chemie Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Aktuálně má univerzita vyčerpané kapacity a nemůže dodávat dezinfekci pro všechny lékaře, kterým tuto možnost rozeslala Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně,“ uvedla Andrea Vondráková z PR oddělení rektorátu.

Podle Vondrákové totiž pomoc od univerzity využívají také některé pražské městské části, dopravní podnik hlavního města i další instituce nejen v metropoli. „I když bychom velmi rádi uspokojili všechny žádající subjekty, aktuálně není možné vyhovět všem. Jsme na hranici svých výrobních možností a máme vyčerpané kapacity,” sdělila Lucie Orgoníková, kancléřka ČVUT.

Termokamera odhalí ve skupině lidí osoby se zvýšenou teplotou

Technická univerzita se může pochlubit také úspěšnými absolventy, kteří se zapojili do výzkumu v rámci boje proti COVID-19. Spolužáci Jan Sova a Jan Kovář ukončili studium v roce 2010 a s kolegou Adamem Švestkou založili společnost Workswell, která se od začátku fungování soustředí na problematiku bezdotykového měření teploty – termografii.

Firma už na začátku ledna roku 2020 započala vývoj na termokameře Workswell MEDICAS, která je určena pro screening horečnatých projevů infekčních onemocnění. V současné koronavirové krizi by se tak velmi hodila například na letištích či při hraničních kontrolách. Přístroj dokáže na základě bezdotykového měření ve skupině lidí odhalit osoby se zvýšenou teplotou.

Videoprezentace měření teploty osob

„Termokamera měří povrchovou teplotu s nejistotou 0,3 °C a je tak poměrně přesně schopna stanovit teplotu na povrchu lidské kůže a informovat o překročení alarmové hodnoty. Pro dosažení takto vysoké přesnosti si termokamera bere na pomoc druhé zařízení – černé těleso, s jehož pomocí je zajištěna i metrologická návaznost,“ popisuje Libuše Petržílková z elektrotechnické fakulty.

ČVUT upozorňuje, že ne každý nositel onomocnění COVID-19 prochází horečnatým stavem, ale termokamera může pomoci k zpomalení šíření choroby. Zvýšená teplota je totiž jedním ze syptomů nemocí způsobené nejen koronaviry, ale i některými kmeny chřipky. Ty pak mohou vést až ke smrti pacienta.

Koronavirus v Česku