Kromě současného šéfa Konvalinky kandidují děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková, kybernetik z elektrotechnické fakulty Michal Pěchouček, bývalý děkan fakulty informatiky Pavel Tvrdík a fyzik Vojtěch Petráček z jaderné fakulty.
ČVUT zmítaly v posledním roce spory mezi jeho vedením a některými částmi. Loni v listopadu se akademický senát pokusil o odvolání Konvalinky kvůli nejasnostem v jeho spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod. Na konci dubna se o rektorově dalším působení hlasovalo kvůli vyčerpání finančních rezerv školy, které údajně souvisí se stavbou budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v pražských Dejvicích (CIIRC), jež se otevřela letos v květnu.
Konvalinka obě hlasování ustál. Uznal, že nebyl opatrný při výběru spolupracovníka, ale argumenty svých kritiků označil za nepodložené a lživé. Stěžoval si na spolupráci s některými děkany, mezi kterými jmenoval svého nynějšího protikandidáta Pavla Tvrdíka z fakulty informatiky (FIT), ale také vedoucího fakulty elektrotechnické (FEL) Pavla Ripku a fakulty jaderné (FJFI) Igora Jexe.
Pokud by akademický senát Konvalinku zvolil rektorem na další čtyři roky, chtěl by ve funkci hlavně usilovat o vyšší integritu školy o osmi fakultách, protože podle něj nemá univerzita jako společenství nezávislých fakult ve světové konkurenci perspektivu. Snažil by se co nejvíce otevřít světu a usilovat o co nejkvalitnější výuku a výzkum. V nominaci ho podpořily senáty jeho domovské stavební fakulty, strojní fakulty a fakulty biomedicínského inženýrství.
Jeho protikandidáti si vesměs kladou za cíl především na škole znovu obnovit důvěru mezi rektorem a ostatními částmi univerzity. Asi nejvíc se proti Konvalinkovi ve svém volebním programu vymezuje jaderný fyzik Petráček, kterého navrhla skupina akademiků. O místo rektora se ucházel už před čtyřmi roky, ale tehdy ho Konvalinka porazil poměrem hlasů 31 ku 11. Petráček považuje za největší chyby dosavadního vedení školy nedostatek komunikace a nedůvěryhodné změny postojů.
Také Kohoutovou podpořily v kandidatuře podpisy akademiků. Pokud by ji senát zvolil, byla by první rektorkou ČVUT. Chtěla by zejména posílit spolupráci s průmyslem a aplikovaným výzkumem a rozvoj mezioborové spolupráce. Pěchouček, kterého navrhly senáty FEL a FIT, chce usilovat o kvalitní výzkumnou univerzitu s autonomií fakult a orientací na průmysl a aplikační sféru. Tvrdíka nominoval senát FIT a zdůrazňuje tradici silných samostatných fakult.
Vítězný kandidát musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech 45 senátorů školy. Pokud ji v prvním kole ani jeden uchazeč nezíská, do dalších kol postupují všichni kromě kandidáta s nejmenším počtem hlasů. Jestliže takto nezíská nadpoloviční většinu nakonec ani poslední zbylý kandidát, volba skončí a do 30 dnů musí být nová.
V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz.
