Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zaniknou malé městské části? Dozvíme se to už v říjnu

Praha – Možný zánik občanských aktivit a angažovanosti, růst nezájmu o dění v nejbližším okolí, likvidace místních spolků, a podobně. Na druhé straně snaha o nesmyslnou a ekonomicky neopodstatněnou centralizaci. Tak nahlížejí starostové tak zvaných „malých městských částí" na zatím teoretický záměr magistrátu přičlenit jejich radnice ke dvaadvaceti větším, a tím ušetřit peníze. Pro pětatřicet zatím samostatných radnic by to de facto znamenalo zánik.

17.8.2012
SDÍLEJ:

RING VOLNÝ. Budova magistrátu v Jungmannově ulici byla svědkem fyzického útoku na úřednici.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

O tom, zda-li je další fungování jmenovaných radnic hospodárné či nikoliv, má rozhodnout audit, mířící na osm z nich. Výstup bude porovnán auditem ze tří „velkých" radnic. „Posuzována bude samosprávná činnost a náklady s ní spojené," nastínil záběr na začátku srpna zadaného auditu odpovědný radní hlavního města Lukáš Manhart. Sám nesdílí obavy „malých radnic". Je přesvědčen, že poté, co bude schválen nový územní plán, přibude městským částem o mnoho více rozhodovacích kompetencí, což však bude vyžadovat zjednodušení systému.

Čtěte také: Demolice Petynky a břevnovského mrakodrapu? Stovky lidí jsou proti!

„Rušení radnic je jen jednou z možností, nikoliv jedinou. Ukáže to analýza. My však musíme zefektivnit fungování samosprávy města, které je nyní značně nepřehledné," poznamenal Manhart s odkazem na současné členění města. Praha čítá sedmapadesát městský částí. Každá disponuje místní radnicí, respektive úřadem, voleným zastupitelstvem a samozřejmě starostou. Ovšem pouze dvaadvacet z nich, těch takzvaně „velkých" se řadí mezi správní obvody s působností státní správy.

V praxi to znamená, že obvody, tedy „velké" městské části už nyní zajišťují „malým" servis, například v podobě stavebního úřadu.

Podle odpovědného radního hlavního města Lukáše Manharta je nutno vzít v úvahu, že v některých „malých městských částech" žijí řádově jen stovky obyvatel.

„Pětatřicet městských částí čítá zhruba sto tisíc obyvatel. Na zbylých dvaadvacet pak připadá zhruba milion a sto tisíc obyvatel. To je nelogické a z hlediska obyvatel velkých částí i nespravedlivé," upřesnil Manhart.

Umlčet, nebo ušetřit?

Pokud se tedy magistrát nakonec přikloní k variantě rušení některých malých městských částí, půjde skutečně jen o zjednodušení samosprávy, nebo je ve hře i cosi jiného? Například starosta Křeslic Antonín Zápotocký, známý vytrvalým odbojem proti budování vestecké spojky, mimoúrovňové křižovatky u Průhonic a obřího administrativně obchodního centra na jihovýchodě Prahy je přesvědčen, že jde především o odsunutí lidí, kteří jsou ve vedení větších městských částí, potažmo magistrátu tak říkajíc na obtíž. Podle jeho mínění se mají tímto krokem uvolnit ruce investorům a developerům, kterým údajně jdou velké městské části na ruku.

Podobně smýšlí také starosta Suchdola Petr Hejl. On sám vedle obyvatel Suchdola v uplynulých letech pocítil, co znamená upadnout v nemilost magistrátu. Kvůli vytrvalému blokování dostavby Pražského okruhu do městské části za minulých osm let nepřitekla ani koruna na nejzákladnější údržbu infrastruktury. „Takto by se zbavili potížistů, podobně, jako se to stalo v případě sousedního Dolního Sedlce, který se před sedmi lety připojil k Praze 6. Nyní místní litují, protože radnice Prahy 6 podpořila pro ně nepřijatelnou bytovou výstavbu," podotkl před časem Hejl. Ve shodě se starosty dalších „malých městských částí" se domnívá, že jde v první řadě o získání kontroly nad územním plánem, respektive o pozemky pro novou výstavbu.

O šetření prostředky rozhodně nejde podle starostky Šeberova Petry Venturové či starostky Slivence Jany Plamínkové. Obě se shodují na tom, že právě „malé městské části" vykazují, a to i vzhledem k počtu obyvatel a úředníků, nesrovnatelně nižší režii na fungování samosprávy, nežli ty „velké." „Právě tam by se mělo se šetřením začít," míní obě političky.

Slučování? Pouze dobrovolně

Starosta Dolních Chaber Miroslav Malina je pro změnu rozmrzelý z představy, že případné sloučení jeho „malé městské části" s Prahou 8 by vedlo k postupnému uvadání a zániku zdejšího kulturního a spolkového života, který se točí právě kolem radnice. Sečteno podtrženo případné rušení a slučování městských částí nemá valnou politickou, natož veřejnou podporu.

Primátor Bohuslav Svoboda se před časem nechal slyšet, že není příznivcem roztříštěnosti místní samosprávy. Nicméně si prý nedovede představit jinou, nežli dobrovolnou cestu ke spojování „malých" s „velkými".

Autor: Jakub Krupka

17.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení