Efektivní řešení je ale na dosah. Staronová myšlenka zavést na stálo tak zvané vodní tramvajové linky je znovu na pořadu dne. Před časem to potvrdil resortně odpovědný náměstek primátora Josef Nosek s tím, že voda je jedním z posledních míst, kam je ještě možné směřovat rozšíření pravidelné MHD.

Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest (ŘVC) Deníku sdělil, že aktuální a zřejmě i nejvíce žádanou by mohla být linka, spojující Jiráskův most a Podolí, respektive Zlíchov. „A to není zdaleka jediná možnost, kde může vodní tramvaj pomoci při řešení dopravní obslužnosti v Praze," zdůraznil Skalický s poukazem na šest hojně využívaných tras vltavských přívozů.

„Spojují břehy tam, kde chybí mosty, a cestující si díky nim zkrátí cestu na druhý břeh o desítky minut. Pravidelné linky vodních tramvají by ovšem měly brázdit Vltavu nejen napříč, ale spojovat i místa po nebo proti proudu tam, kde povrchová doprava vázne v zácpách," vysvětlil pověřený ředitel ŘVC.

Na březích pražského toku Vltavy je podle Skalického vytipováno dvaadvacet míst, kde by po dohodě s městem mohla vzniknout nová přístaviště nejen pro vodní tramvaje, ale i pro menší turistické lodě.

Vodní tramvaj se Praze již v minulosti, byť pouze jako dočasné provizórium, osvědčila. Jsou to právě čtyři roky, kdy výrazným způsobem přispěla k řešení dopravní situace v oblasti Vyšehradského tunelu.

Tehdy bylo nutné tunel zcela uzavřít kvůli komplexní rekonstrukci. Ta se však pro část Pražanů stala o to nepříjemnější, že uzavřela důležitou tramvajovou trať mezi Výtoní a Podolím bez rozumné možnosti objízdné trasy. A tak na úsek mezi Podolskou vodárnou a Výtoní vyrazila náhradní vodní „tramvajová" linka.

Pražané by novinku MHD nejspíš ocenili

„Byla to rychlá, spolehlivá doprava. Jezdila na čas v pravidelných intervalech," vzpomíná čtenář Deníku Rudolf Nový z Podolí. „Pokud by tuto lodní linku znovu zavedli, vůbec bych se nezlobil a nebyl bych zdaleka sám," dodal.

Přání jeho i celé řady dalších Pražanů, využívajících MHD podél toku Vltavy, se možná v budoucnu splní. Vedle zatím aktuální linky, která by měla spojit Jiráskův most a Podolí, se rýsují další trasy vodních tramvají. A využity by jistě byly více než hojně. Jen na šesti dosud existujících trasách pražských přívozů se sveze průměrně tisícovka lidí denně.

„V roce 2011 přívozy převezly bezmála 324 tisíc cestujících. Nejvíce jsou vytížené ty na severu Prahy," podotkl Pavel Procházka šéf společnosti ROPID, organizující hromadnou dopravu v hlavním městě. Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest (ŘVC) uvedl, že bude nejprve nutné dobudovat potřebnou infrastrukturu přístavišť, kde by mohly nejen vodní tramvaje, ale i menší turistické lodě zakotvit, pohodlně natankovat, načerpat vodu či odevzdat odpady.

„V tuto chvíli máme v hlavním městě vytipováno 22 míst, rovnoměrně rozmístěných po pražském toku Vltavy od severu po jih, kde by taková přístaviště mohla vzniknout. Bude hodně záležet na tom, jak se město postaví k takové příležitosti. Magistrátnímu Útvaru rozvoje hlavního města nabízíme své kvalifikované odborníky," konstatoval Skalický. Zdůraznil ale, že ŘVC bude trvat na vysoce kvalitní a moderní vodní tramvaji. Takové, která vozí cestující například ve francouzském Marseille, tureckém Istanbulu, polském Krakově či švýcarské Ženevě. „Představujeme si lodě o kapacitě zhruba 30 osob s elektrickým pohonem, přičemž jejich velikost a obratnost musí umožnit rychlé manévrování. Samozřejmostí musí být místo pro přepravu kol, kočárků a invalidních vozíků. S tím souvisí i nutnost zcela bezbariérového přístupu," vypočetl Skalický.

Jednotlivé tramvajové linky se dle jeho představy musí pohybovat pouze v rámci jedné jezové zdrže.

„V dnešní době asi nikdo nebude ochoten při cestě do práce strávit 20 minut v plavební komoře. To musíme zohlednit při návrhu jednotlivých linek," dodal Skalický, pověřený řízením ŘVC.