Opatření v podobě rušení údajně málo vytížených tramvajových linek či zavádění páteřních „metrobusů", které prý rozpočtu hlavního města ušetří zhruba čtyři stovky milionů korun ročně, mělo vstoupit v platnost prvního září. V červnu o tom s vidinou nezanedbatelných úspor rozhodlo vedení města.

Čtěte také: Změny v pražské MHD budou obrovské. Víme proč

Toto rozhodnutí však možná ještě přehodnotí a to na svém následujícím zasedání v polovině srpna. Důvodem je právě již zmíněná analýza, vypracovaná v několika uplynulých týdnech na půdě ČVUT.

Změny v dopravě jsou největší od roku 1989

Nejmasivnější změny v pražské MHD od roku 1989, které navrhl její organizátor společnost ROPID, se tak dost možná konat nebudou. Především termín prvního září je nejistý.

Před nedávnem to připustil primátor Bohuslav Svoboda, když mimo jiné sdělil, že odborné stanovisko dopravních expertů shledává úsporu, vypočtenou ROPIDem, nadsazenou až nereálnou.

Materiál s hlavičkou ČVUT navíc varuje, že částečné utlumení hromadné dopravy může do ulic Prahy „nahnat" více automobilů v souvislosti s odlivem nespokojených klientů MHD. To by pak automaticky přineslo dopravní komplikace i pro metropolitní síť.

Organizátor pražské MHD společnost ROPID trvá na tom, že její návrh na zavedení metropolitní sítě hromadné dopravy je nejen efektivní, ale městu ušetří až 400 milionů korun ročně. Rušení některých linek, či změna trasy jiných se prý navíc dotkne „pouhých" pětapadesáti procent cestujících.

Devatenáct linek MHD by mělo zcela zaniknout

Analýza ČVUT, se kterou nyní kalkuluje i vedení Prahy, však vedle zavedení páteřních tramvajových a autobusových linek, které chválí, počítá i s tím, že devatenáct linek MHD by mělo zcela zaniknout a dalších šestašedesát by pak mělo změnit trasu. To se expertům z dopravní fakulty ČVUT příliš nezamlouvá. Děkan fakulty Petr Moos navíc včera Deníku sdělil, že při výpočtu úspor se nedostali ani na polovinu částky, kterou deklaruje ROPID. Praha by prý v konečném důsledku mohla o peníze spíše přijít, a to v souvislosti s odlivem nespokojených klientů MHD.

„Analýza ČVUT rozhodně metropolitní síť MHD jako takovou zdaleka nezavrhuje. Například zavedení metrobusů s krátkými intervaly a celodenním provozem není vůbec špatný nápad. Ovšem související systém omezení veřejné dopravy, tedy snížení počtu linek, zvětšení docházkové vzdálenosti či komplikace s přestupy by činilo MHD v některých jejích částech méně atraktivní," konstatoval včera Moos.

Nejen podle jeho závěrů by restrikce stimulovala více lidí k „přesedlání" na individuální dopravu, respektive na automobily.

„Doprava v Praze by se stala ještě více přetíženou, což by samozřejmě přineslo komplikace i provozu MHD. Na atraktivitě by jí to rozhodně nepřidalo. To jsou negativní dopady, které by pražské MHD, která je dosud hodnocena jako třetí nejlepší v Evropě, přinesly škrty spojů," dodal Moos.

Primátor: Návrhy ještě zvážíme

Se závěry analýzy ČVUT by jistě souhlasili také zástupci sdružení Auto*Mat, kteří se pražskou dopravou dlouhodobě zabývají. Vyplývá to z jejich reakcí na červnové schválení zavedení metropolitní sítě a s ní souvisejících škrtů linek.

Terčem jejich kritiky se vedle restrikcí, vynucených potřebou úspor, stala i vyhlídka na nutnost vyššího počtu přestupů. Rovněž se obávají nárůstu počtu automobilů v už tak dost přehlcených pražských ulicích.

Vedení města podle primátora Svobody návrh ROPIDu ještě zváží. Přebytečné, tedy nevytížené spoje by ale měly zmizet určitě.

Jak před časem podotkl Svobodův náměstek pro dopravu Josef Nosek nějaká opatření budou nutná, protože dopravní situace v metropoli se za uplynulých 20 let výrazně proměnila, systém MHD však nikoliv.