Za náklady na olympijskou kandidaturu našeho hlavního města se uzavřela voda. Zbyly jen zbytečné studie a propagační materiály. A také metro, vedoucí do Letňan, respektive do polí „za Prahou." To je však zase docela jiná „rozpočtová" kapitola.
Připomeňme, že letos v červnu to byl právě rok, kdy nové vedení hlavního města oficiálně zrušilo společnost Praha olympijská. Právě ona měla Praze proklestit cestu mezi nejžhavějšími kandidáty na pořádání olympijských her 2016. Jenže nedosáhla ani nejzákladnější mety – dostat naše hlavní město uprostřed kulminující světové hospodářské krize do užšího výběru, kam se nakonec probojovalo Chicago, Tokio, Madrid a nakonec vítězné Rio de Janeiro.

Čtěte také: Mohou zklidnit dopravu za Nuselským mostem zpomalovací světla?

Sama společnost vykázala náklady ve výši zhruba sedmdesát milionů korun. Jak ale upozornil bývalý opoziční zastupitel Prahy Jiří Witzany (SNK – ED), reálná částka je asi o třicet milionů vyšší.

„Těch třicet milionů představuje náklady, vynaložené na provoz Prahy olympijské. Za sedmdesát milionů byly pořízeny studie, které si minulé vedení města nechalo vypracovat," sdělil Witzany.

Bém a rok 2008: Projekt není mrtvý!

Jenže ani to neměl být konečný účet. Ještě na konci roku 2008 bývalý primátor Pavel Bém prohlásil: „Projekt není mrtvý. Nyní budeme usilovat o pořádání olympijských her v roce 2020."

Pro napjatý rozpočet hlavního města, zkoušený hospodářskou krizí, naštěstí netrvala snaha bývalého vedení magistrátu připravovat pražskou kandidaturu na pořádání letních olympijských her v roce 2020 příliš dlouho a do společnosti Praha olympijská tak nestačily natéct další miliony a desítky milionů korun.

Zatímco ještě desátého prosince 2008 prohlašuje tehdejší primátor Pavel Bém: „Máme vůli pokračovat. Praha kandidaturu nevzdává," v polovině června roku následujícího městská rada definitivně ustoupila od olympijské kandidatury na hry v roce 2020.

A hlavní důvod? Nedostatek peněz a nereálná možnost obstát v konkurenci kandidátských měst Tokia, Madridu a Istanbulu, které až letos v květnu postoupily do užšího výběru.

Město by muselo zaplatit 40 miliard

Praha by dle mínění šéfa Českého olympijského výboru (ČOV) Milana Jiráska dopadla podobně jako Řím, který se původně vedle dalších neúspěšných měst Baku a Dauhá o pořadatelství ucházel. Vzdal však právě kvůli prohlubující se hospodářské krizi. „Projekt je v tuto chvíli nereálný. Přesto by v budoucnu Praha byla schopna olympijské hry uspořádat. Možná už v roce 2024," shrnul Bém své stanovisko v červnu 2009. „Chápeme to. Za současné situace by Praha nesehnala na uspořádání her prostředky," reagoval předseda ČOV Jirásek.

Podle analýzy, kterou si už v roce 2009 nechal zpracovat magistrát by náklady na pořádání her jak v roce 2016, tak o čtyři roky později vystoupaly minimálně na čtyřicet miliard korun a většina prostředků by musela přitéct z městské kasy. Nejvíce peněz by padlo na výstavbu infrastruktury a sportovišť. Ta by částečně spolufinancoval stát. V megalomanské vidině pořádání olympijských her v Praze v roce 2016, potažmo 2020, bylo přizpůsobeno i prodloužení trasy metra C. Úsek mezi stanicemi Střížkov, Prosek a Letňany, kde měla být situována olympijská vesnička a některé stadiony, stál přibližně 16 miliard korun.

Společnost Praha olympijská stačila ze svého stamilionového rozpočtu hradit nejen řadu studií a ekonomických propočtů, ale zaplatila i architekty, kteří navrhovali podobu letňanské olympijské vesničky.