Tehdejší primátor Pavel Bém oněm nespokojeným vyjádřil solidaritu. Před svým odchodem z funkce dokonce uvedl, že znovu zvýšení rychlosti na původních „sedmdesát" eliminuje nehodovost i znečištění výfukovými plyny.

Čtěte také: Praha 1 získá prodejem obecních bytů 154 milionů korun

Také stávající primátor Bohuslav Svoboda krátce po nástupu do funkce ujistil, že bude podporovat navrácení „sedmdesátky" na magistrálu, což mnohé řidiče jistě potěšilo. A jejich chvíle se skutečně přiblížila.

Čtyřiadvacátého září se na dvě hodiny vrátila na magistrálu „sedmdesátka. Specializovaná firma změřila hluk v obou směrech a posléze konstatovala, že se hluková zátěž na novém tišším povrchu zvýšila pouze o decibel. Náměstek primátora odpovědný za dopravu Josef Nosek v této souvislosti uvedl, že na základě zjištěného „zanedbatelného rozdílu v hlukové zátěži při rozdílných rychlostech" zahájí řízení o znovu navrácení „sedmdesátky" na magistrálu. Přestože výsledek řízení je dle Noska zatím nejistý, řidičům svitla naděje.

Ti, kdo se návratu „sedmdesátky zřejmě právem děsí, jsou obyvatelé domů, stojících v nejbližším okolí magistrály. Snížení rychlosti z původní „sedmdesátky" na „padesátku" a následné pokrytí vozovky speciálním tišším povrchem pro ně totiž znamenalo alespoň částečnou úlevu.

„Občas se dokonce dalo spát při zavřených protihlukových oknech bez ucpávek do uší," konstatují mnozí místní.

Obyvatelům domů, stojících v okolí severojižní magistrály, na rozdíl od řidičů hrozí, že si po necelých dvou letech notně pohorší. A to prý kvůli pochybnému způsobu měření hlukové zátěže. Specializovaná firma podle nich totiž hluk nezměřila tak, jak to ukládají závazné předpisy. Tvrdí to i občanské sdružení Občané postižení severojižní magistrálou (OPSM) a opírá se přitom o posudek nezávislého specialisty.

fb-pd-podval

Připomeňme, že to bylo právě OPSM, které se v minulosti žalobami na město zasadilo o snížení nejvyšší povolené rychlosti na magistrále ze „sedmdesátky" na „padesátku." A nyní zpochybňuje metodiku měření, kterou pro Technickou správu komunikací (TSK) prováděla autorizovaná firma.

Podle zastupitelky Prahy 4 a někdejší organizátorky „hlukové žaloby" na město Alžběty Rejchrtové je hlavní problém v tom, že měření hluku při současné „padesátce" i při zkušební „sedmdesátce" trvalo vždy pouhé dvě hodiny, přičemž závazné předpisy nařizují minimálně čtyřiadvacet hodin trvající měření. To ale není zdaleka vše.

Rejchrtová připomíná, že před dvěma lety vedlo snížení rychlosti ze „sedmdesátky" na „padesátku" k poklesu hlukové zátěže o tři decibely. „A nyní po položení tiššího povrchu, je snížení hluku údajně bezvýznamné," podivuje se Rejchrtová. Zvýšit na dvě hodiny rychlost na „sedmdesátku" a pak měřit hluk je podle ní absurdní, a to hned ze dvou důvodů.

„Ne všichni řidiči zvyklí jet padesátkou, šlápnou okamžitě na plyn, když náhle uvidí značku 70 a především z takového měření nelze dělat závěry, protože podle závazných metodických pokynů pro měření hluku se musí měřit čtyřiadvacet hodin denně za určitých meteorologických podmínek a v určité dny," tvrdí Rejchrtová.

Bývalý pražský radní pro životní prostředí a nyní opoziční zastupitel Prahy 4 Petr Štěpánek navíc podotýká, že manipulací s veřejným míněním je i tvrzení, že snížením rychlosti se zvýšilo znečištění ovzduší.

„Nejnižší znečištění vyprodukuje osobní automobil při rychlosti 50 kilometrů v hodině, takže představa, že čím rychleji auto profrčí, tím méně smrdí, je naprosto scestná. Je naopak doloženo, že s přibývající rychlostí znečištění stoupá. Navíc příklady z řady evropských měst nám dokazují, že nejenže při snížené rychlosti klesá nehodovost, ale také doprava je plynulejší," shrnul Štěpánek, který ve funkci radního mimo jiné prosadil právě zavedení „padesátky" na magistrále.

Rejchrtová dále upozornila, že autorizovaná firma, která pro TSK měřila hlukovou zátěž na magistrále i letos v září, se jí jeví jako nedůvěryhodná. „Ještě v roce 2002 tato firma měřila pro naše občanské sdružení a v roce 2010 už pro developera a hluk na magistrále podle ní za tu dobu klesl o 6 decibelů v noci a 10 decibelů ve dne, i když provoz za tu dobu narostl asi o patnáct tisíc aut," nastínila zastupitelka Prahy 4.

OPSM si prý proto nechalo posoudit protokol o měření z roku 2010, vypracovaný touto firmou dalším autorizovaným akustikem Josefem Drahotou. „Ten nám naše podezření o nekorektnosti měření potvrdil," dodala Rejchrtová.

Dle Drahotova posudku používá tato firma typ mikrofonu, který při měření musí směřovat pouze kolmo ke zdroji hluku. „Rozhodně nesmí být orientován svisle, jak se to dělo, protože takto může naměřit až o pět decibelů méně," stojí mimo jiné v posouzení nezávislým znalcem.

Drahota rovněž shledává nedůvěryhodným, jestliže v dokumentaci měření schází popis způsobu eliminace rušivých vlivů, či zdůvodnění výběru konkrétních měřících stanovišť. Autorizovaná firma však v prováděcí dokumentaci k měření z roku 2010, kterou hodnotí Drahota, dokladuje, že nebylo technicky proveditelné dodržet předepsanou metodiku měření hluku, a to především z důvodu specifičnosti povrchu ulice 5. května před i po položení nové tišší asfaltové směsi.

„Objevuje se zde mnoho nerovností, nesourodý povrch, nacházejí se zde například ocelové poklopy vstupů do kabelových komor a podobně. Měřicí místa byla zvolena s ohledem na akusticky charakteristické profily.

Jejích volba se z hlediska metodiky ukázala být kvůli původnímu stavu vozovek velice problematickou. Prakticky všude se nacházely závady, které mohly ovlivnit výsledek měření akustické situace," uvádí mimo jiné protokol o měření hlukové zátěže na magistrále z roku 2010.