Společně usilují o to, aby se neopakovala kauza Kaplického knihovny. Návrh architekta Jana Kaplického sice vyhrál mezinárodní soutěž, ta však nebyla pořádaná podle platných pravidel ČKA, tedy ani podle zákona o veřejných zakázkách.
Čtěte také: Praha 5 vyzývá občany: Poraďte! Kam s problémovými květníky?
Na regulérnost soutěže si proto u soudu stěžovalo poražené architektonické studio. Po pěti letech mu dala justice za pravdu a knihovna na Letné stát nebude. Zatímco v zahraničí jsou architektonické soutěže standardním prostředkem zadávání veřejných zakázek a účinným pomocníkem obcí při územním plánování, u nás mají stále pachuť čehosi zbytečného.
Příslibem změny a nové vlny české architektury mají být legislativní změny týkající se zadávání veřejných zakázek na veřejné stavby a územní plány. „Stoletím ověřený systém při zadávání stavebních plánů je architektonická soutěž, která skýtá optimální výsledek. Vybírá se nejlepší dispoziční, provozní, estetické, ale i ekonomické řešení," vyjádřil se Josef Panna, předseda ČKA. Podle něho jsou architektonické soutěže nejčistší a nejekonomičtější formou zadávání veřejných zakázek v oblasti architektury a urbanismu.
V praxi jsou často zakázky na architektonické projekty zadávány na základě nejnižší ceny pomocí obchodní soutěže. V drtivé většině však nezohledňují následné náklady na provoz objektu. Ty ale mohou vystoupat až na desetinásobek předpokládané ceny. „Cena projektu je dílčí částí ceny celé investiční akce. Nejpodstatnější je cena vlastní realizace, ale podstatnou částí nákladů jsou i náklady na provoz stavby. Projekt za podstřelenou cenu se rovná nekvalitní projekt," vysvětluje Panna.
Pomoci změnit tuto situaci by měla novela zákona o veřejných zakázkách a prováděcí vyhláška, na které ČKA spolupracuje s ministerstvem pro místní rozvoj. Pokud vše dobře dopadne, měla by vstoupit v platnost v lednu nadcházejícího roku. „Právní podklad už existuje. Zadavatelé mají už dlouhou dobu možnost využívat soutěže o návrh a zohledňovat provozní náklady, ale nečiní tak. Chystáme se tedy podrobněji popsat postup v rámci soutěže o návrh, aby to směřovalo k architektonickým soutěžím," sdělil Vlastimil Fidler, vedoucí oddělení právního rámce veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj.
„Jde o princip dobrého hospodáře. Zadávání staveb a územních plánů architektonickou soutěží nebo-li soutěží o návrh, navíc zadavateli umožňuje za cenu jedné studie získat množství návrhů, které ověří všechny možné úhly pohledu na území či stavbu," objasňuje předseda ČKA.
Pevná a jednoznačná pravidla umožní také pořádat soutěž na zpracovatele projektové dokumentace jako celku. V takovém případě autor vítězného návrhu zpracovává jak architektonickou studii, projekt pro územní rozhodnutí, projekt pro stavební povolení, tak i prováděcí projekt. Tím se omezí současný nešvar zadávání jednotlivých částí projektové dokumentace odděleně, což zcela postrádá smysl. Jak upozorňuje Petr Lešek, člen představenstva ČKA, nemělo by tak docházet k podivným projektům jako je radnice Prahy 8 nebo květníky na Praze 5, které vznikly netransparentním výběrem projektantů. Naopak zářným příkladem soutěže o návrh je Národní technická knihovna v Dejvicích.
První vlaštovkou, která by měla uvést tento systém do chodu, je obnova ostrova Štvanice. „Štvanice bude pilotní projekt architektonických soutěží v Praze. Bude se jednat o dvoukolovou soutěž. Výsledkem prvního kola by měl být výběr nějakých reprezentativních vzorků a teprve ve druhém kole bude samotná soutěž o vítěze," řekl náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09).
Podle něho se příprava na revitalizaci nyní nachází v pokročilé fázi.
„V architektuře výhra v nějaké soutěži znamená výhra skoro pro všechny. Všichni přece toužíme žít v něčem hezkém. Snad nám Štvanice potvrdí, že zvolený postup je ten správný a snad nám tyto soutěže budou v Praze jenom houšť," dodává Hudeček.
