Šetření rizikového chování žáků provádí každoročně posledních pět let, což umožňuje srovnání a sledování trendů. Loni vzrostl podíl žáků, kteří mají problémy kvůli času strávenému s mobilním telefonem, počítačem a dalšími informačními technologiemi. Oproti předchozím letům trávily zejména dívky podstatně více času na sociálních sítích a sledováním videí, chlapci pak zase hraním počítačových her. Závislost na technologiích představuje problém nejen z hlediska času, ale také zdravotního stavu nebo financí.

Až pětina žáků utratila loni na internetu více peněz, než si mohli dovolit. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních pět let.

V psychické rovině se starší pražští školáci a studenti po dobu koronavirových restrikcí potýkali zejména se zhoršenou náladou (62 procent), úzkostmi a depresivními stavy (34 procent) a potížemi se spánkem (34 procent). Časté byly také problémy související s poruchami příjmu potravy, například nechuť k jídlu a výkyvy hmotnosti.

Ve všech případech se tyto negativní pocity loni nejvíce zintenzivnily, případně nově objevily, u středoškolaček. Zhruba polovina z nich uvedla problémy se spánkem, jídlem či úzkostmi. Zhoršenou náladu pak dokonce 77 procent starších dívek.

Nadávky a erotické nabídky

Téměř polovina dotazovaných loni také zažila, že je na internetu někdo pomluvil, nadával jim či ubližoval, což je opět nejhorší číslo od roku 2016. Třetina žáků pak zmínila, že je přes internet kontaktoval někdo cizí s nevyžádanou erotickou nabídkou, například s hovorem o sexu, nabídkou peněz za intimní fotografie a podobně.

Jako jednoznačně pozitivní lze naopak vnímat zjištění, že i loni pokračoval mezi pražskou mládeží dlouholetý trend poklesu užívání alkoholu, marihuany, tabáku a dalších návykových látek.

Dopady distanční výuky na žáky, kteří ji byli nuceni absolvovat větší část minulého roku, nelze podle autorů výzkumu paušalizovat.

Bez podpory rodiny

„Určitá část žáků je za distanční výuku ráda a cítí se v ní lépe než při té běžné. Části distanční výuka vadí, ale zvládají ji, pro další část má pak výrazně negativní dopady. Zejména pokud nemají stabilní rodinné zázemí a podporu. Co je důležité, tak podle dat nedošlo ke zhoršení v tom, jak se žáci cítí doma, jak se cítí mezi spolužáky a jak jsou celkově spokojeni se svým životem,“ upřesnil jeden ze dvou autorů šetření Roman Petrenko.

Pozoruhodný je podle něho také údaj, podle kterého se téměř devadesát procent respondentů snaží dodržovat opatření proti šíření koronaviru. „K tomu, aby se žáci i studenti i během karantény cítili dobře, jim nejvíce pomáhá poslech hudby, sledování filmů a seriálů, kontakt s přáteli, sport a pohyb,“ dodal Petrenko.

Podle ředitele CSSP Martina Šimáčka jsou v současné době rodiny obecně pod enormním tlakem, což se projevuje mimo jiné vzestupem negativních jevů, jako je domácí násilí. Roste proto i potřeba podpory prostřednictvím sociálních a intervenčních služeb.

Spolupráce se školami

„Ministerstvo školství by mělo připravit plán podpory dětem, žákům a studentům při návratu do škol, který bude reagovat na alarmující zjištění potvrzená i naším výzkumem. Školy, učitelé a poradenští pracovníci musí dostat podporu pro zvládnutí této náročné situace,“ upozornil Šimáček.

CSSP se vedle nabídky sociálních služeb a poradenství zaměří na spolupráci se školami.

Ve snaze upozornit na psychické dopady covidového provizoria a povzbudit lidi k péči o sebe sama a své okolí vznikla také iniciativa zMůžeš víc! Společný nápad tří organizací Centra Locika, Sociální kliniky a Českého institutu biosyntézy přináší například šest bodů proti bezmoci, které nabádají k dobré komunikaci, zvyšování vlastní odolnosti, objímání blízkých, častým kontaktům na dálku, rituálům a pomáhání druhým.