Kliknutím zvětšíteJak vás „poznamenalo“ studium na 1. lékařské fakultě UK? Vnímáte v době pandemie jako výhodu, že máte zdravotnické vzdělání?
Vzdělání považuji za jednu z nejdůležitějších hodnot, proto jsem se rozhodla jít na jednu z nejtěžších fakult. Studium bylo velmi náročné, často jsme měli přednášky s mediky a museli jsme se učit stejné penzum informací. Nyní v době covidu jsou poznatky získané na fakultě velmi cenné.
Pandemie vás denně zaměstnává i na magistrátu. S čím vším jste se museli poprat?
Velkým problémem jsou dezinformace a také odkázanost na státní správu. V první vlně jsme rozjeli bezplatnou linku pro seniory a potřebné, která i nyní pomáhá s tématem očkování. Zavedli jsme povinné zakrývání úst a nosu v MHD, na zastávkách, ve veřejných budovách, obchodech mimochodem jako první metropole v Evropě.
Koordinovali jsme dobrovolníky, zřídili vlastní odběrová místa, létající krizové týmy pro domovy seniorů a sdíleli jsme data o nákaze na webu Golemio atd. Zajišťovali jsme ochranné pomůcky a dále sháněli roušky, materiál na jejich výrobu a distribuci. Řešili jsme, jak zajistit péči o lidi bez domova a přístřeší. Řada z nás neměla volný víkend týdny a jen díky klidnému létu jsme nabrali energii do dalšího boje s covidem. Teď je hlavním tématem organizace očkování a distribuce vakcín.
Zmínila jste domovy seniorů. První vlnu očkování již mají za sebou. Máte informace, že všichni klienti, kteří dostali první dávku, obdrží v termínu do tří týdnů i tu druhou?
Na území Prahy se městu podařilo proočkovat domovy pro seniory, a to i s pomocí mobilního týmu. Zařízení, která spadají pod správu kraje a která ještě očkovat nezačala, jsou především mimo hlavní město. Je to proto, že vakcína není. To řekl premiér na začátku ledna 2021. Ti, co dostali první dávku, určitě druhou dostanou, jelikož se prodloužil interval mezi nimi. Dodávky vakcín by se měly v následujících dnech zvyšovat. S ostatními kraji teď dochází ke směnám nových druhů vakcín, díky tomu dostáváme vakcíny od firmy Pfizer na druhé dávky.
Hodně se skloňuje dobrovolnictví. Vy se jím zabýváte mnoho let. Ovlivnilo vás to, že jste sama podstoupila transplantaci ledviny?
Ano, mám vzácné onemocnění, které způsobilo selhání ledvin, a před jedenácti lety jsem byla nucena podstoupit transplantaci orgánu a najít si dárce. Tento boj o život mě donutil změnit hodnoty. Je jen velmi málo věcí, co každý z nás potřebuje k životu, a existuje strašně moc toho, co si můžeme předat navzájem.
Vaším dárcem byla maminka. Můžete čtenářům přiblížit, jak se tak mladý člověk dostane na transplantaci?
Jedná se o vzácné onemocnění ledvin, existuje již chyba v jejich genetickém zápisu, ty se potom ničí a zhruba kolem 30. roku věku zcela odejdou. Moje ledviny, které stále mám, mají velikost švestky a jsou nefunkční. Darovanou ledvinu mám uloženou v břiše, v oblasti slepého střeva. Dokáži si ji i nahmatat. Toto onemocnění se nedá léčit a je velmi nenápadné. Můj dědeček se jednoho dne skácel a za pár dní umřel na selhání ledvin, bylo mu 36 let, mému otci 41. Zemřel na komplikace spojené s transplantací.
Já i moje sestra jsme musely projít pro záchranu života transplantací. Dvakrát jsem bojovala o život. Neexistuje nic hezčího než žít. To je motor, který mě nutí vstát, i když jsou dny, kdy mi není dobře. Patnáct let beru více jak pět léků denně a moje tělo občas vypoví službu.
Zastavme se krátce u vaší práce předsedkyně Výboru pro sociální politiku. Jak se vám daří naplňovat agendu danou programem?
V sociální oblasti jde hlavně o podporu rodiny. Bydlení je základ a to, že naše republika nemá zákon o dostupném bydlení, brzdí pomoc. Jsou rodiny, které dávají dvě třetiny svého platu na nájem a pak nemají peníze na další výdaje. Řada z nich nemá na jídlo. Z praxe víme, že jednorázový výdaj, například za pračku, je pro řadu rodin a lidí částka, kterou nemají našetřenou. Jednou z priorit hlavního města je péče o lidi bez domova a přístřeší, kde jsme rozšířili počet nízkoprahových center a vzniká centrum pro chronicky nemocné lidi bez přístřeší, zajišťujeme pro tuto skupinu v této těžké době ubytování. Schválili jsme také rekonstrukci nového místa na Praze 10.
A v oblasti rodin s dětmi, které mají různé druhy postižení?
Tím se zabývá jeden z našich projektů. Nejen v hlavním městě není dostatek stacionářů, týdenních či víkendových služeb. Máme schváleno místo v Praze 8 a domlouváme se s Prahou 10 na rozšíření této kapacity. Musím však zmínit i aktivitu svých kolegů - radních Adama Zábranského a Mileny Johnové. Společně vracíme obyvatele zpět do hlavního města a přímo do bytů. Předtím žili v našich pobytových zařízeních, jako jsou např. Svojšice, kam se dostali z psychiatrické léčebny v Praze 8 po dlouhodobé léčbě. Tito klienti s drobnou péčí a podporou dovedou sami žít v domácnosti, sami si najít práci. Není tak potřeba drahá péče ústavního zařízení, je tu cesta v podobě domova pro všechny.
Eva Horáková
Je předsedkyní Výboru pro sociální politiku magistrátu, zastupitelka Prahy a členka Pirátů Prahy 5. Pochází z východních Čech, od 18 žije v metropoli. Na 1. lékařské fakultě UK získala titul bakalář ošetřovatelství a pokračovala v magisterském studiu oboru Učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy.
Eva Horáková.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
