Na konci minulého víkendu se mi ulevilo tak, že jsem byl schopen vstát z postele a trochu uklidit, připravit něco k jídlu… Ve stejné době se naopak začal stav manželky po krátkém zlepšení zase horšit.

Postupně nastoupily „neutuchající“ záchvaty prudkého kašle, které ženu připravily o mnoho energie a vyvolaly problémy s dýcháním. Nejsilnější byly v noci, což vedlo i k občasnému buzení našeho novorozence. Vysílení a nechuť k jídlu se navíc pochopitelně projevily i na kvantitě a kvalitě mateřského mléka. Namáhavé kašlání také zkomplikovalo hojení poporodních ran.

V pondělí pozdě večer voláme na mobil manželčině ochotné praktické lékařce. Detailně s ní probíráme situaci a možná východiska z ní. Prvním je hospitalizace manželky s tehdy dvoutýdenní dcerou. Koronavirus zřejmě ženě způsobil zápal plic nebo silný zánět průdušek.

V nemocnici by dostala kyslíkovou podporu. Ta by přinesla úlevu při dýchání, s kašlem by ale nehnula. Nechali jsme se proto lékařkou přesvědčit a zkusili to zvládnout sami doma. „Musíte do sebe dostat nějakou potravu, abyste mohla kojit. Stačí banán či pomeranč. Zítra si kupte maliny nebo borůvky. Tělo si s tím poradí,“ nabádala doktorka.

Její instrukce plníme, záchvaty ale neustávají, byť je dokáže na čas utlumit paralen. Následující večer řešíme stejnou otázku a opět voláme lékařce. Ta opakuje zkuste to vydržet a když to nepůjde, volejte záchranku. Trvá to už dlouho a já ztrácím optimismus. Před očima mám emotivní video, na němž slovenský moderátor hodiny před smrtí lapá po dechu a vyzývá lidi k respektu před koronavirem.

Po dvou těžkých nocích přišlo odpoledne poslední úporné kašlání, které manželka zkrotila silným lékem na předpis, darovaným od kamaráda astmatika. Vedlejší účinky sice nebyly příjemné, ale každý další kašel už byl slabší a žena se odrazila od dna.