Stála u zrodu prvního festivalu alternativní módy v jednom z pražských klubů. Dnes Jovanka Vlčková pořádá akce, které jsou vždy událostí sezony a navštěvuje je tisíce módních nadšenců.

Inspiraci čerpala v zahraničí, kde podobné módní trhy dorostly do megalomanských rozměrů a nezbytně patří ke společenskému životu. V České republice však tyto akce stále hledají své místo v povědomí široké veřejnosti.

Jak vznikl projekt nezávislého módního tržiště Code:Mode?

Všechno začalo v roce 2006, kdy jsme si s kamarádkou řekly, že bychom si chtěly na jednom místě nakoupit hezké a originální oblečení a šperky. Spojily jsme se s obchodem Parazit, který byl tehdy jeden z mála míst s nezávislou módou. Pozvaly jsme lidi, kteří se kolem toho obchodu sdružovali, ale přišlo jich mnohem víc. Tehdy to bylo v Roxy, kde bylo úplně narváno, proto jsme se rozhodly, že to ten samý rok na podzim zopakujeme. Vydaly jsme k tomu dokonce i průvodce nezávislou módou. Toho se ostatně snažíme vydávat ke každé akci.

Pokud vím, tak potom nastala určitá odmlka, kdy se nic nedělo.

Pak jsme měly dva roky pauzu. Já jsem pak už s novým týmem a novým názvem udělala první akci v karlínské hale, z čehož se následně stal tradiční prostor, kde se vždy konalo jarní vydání. Akce se rozrostla. Nejen, že začali chodit lidi, ale velký zájem byl i ze strany vystavovatelů. Hlásilo se jich více, než jsme mohli vzít.

Code:Mode se skoro pokaždé stěhuje. Jak vybíráte místo, kde akci uspořádat?

Bylo jasné, že v létě to pojmeme outdoorově a vylučovací metodou jsme se ocitli na Střeláku a na Náplavce. S podzimem stále hodně bojujeme. Není moc vhodných a velkých prostor, kde se zároveň topí. Už je to totiž potřeba. Na jaře se jako geniální místo vždy osvědčila hala, protože byla velká, v centru a krytá, takže do ní nepršelo. Lidé si na ni velmi rychle zvykli. Bohužel je teď v rekonstrukci, takže jsme museli hledat jinde. Pro nás místo musí mít atmosféru, ducha a musíme se alespoň trochu vejít. Je to vždy o boj prostor.

Absence Karlínské haly, ale nebyla jedinou letošní novinkou.

Letos jsme to pojali celé trochu jinak. Z konceptu nějakého trhu, se udělaly samostatné pokoje, které si vystavující sami upravili podle vlastního uvážení a vkusu. Nechali jsme jim volnější ruku a prezentace byla tím pádem pro veřejnost zajímavější. Hledali jsme proto i bytový dům na místo nějakého halového prostoru. Ten na rohu Sokolovské a Kaizlových sadů se ukázal jako nejvhodnější. Je velký, krásný, u parku a má mnoho plus.

Podle čeho vybíráte vystavovatele? Akce od akce jich máte více, takže i ten výběr musí být náročnější.

To je pravda, je to čím dál těžší. Vždycky je to podle našich zkušeností i osobního vkusu, ale snažíme se, aby to bylo vyvážené, aby tam bylo jak oblečení, tak i doplňky, věci pro děti. Sledujeme, jestli ti, kteří se účastnili, se někam posunuli. Stejně pozorně však sledujeme i nováčky, protože jim chceme pomoci, aby se mohli prezentovat. A letos na jaře jsme poprvé vybírali ve spolupráci s blogem Jedenáct koček, kteří dali svých jedenáct horkých tipů podle svých kritérií. Zbytek jsme vybrali my. Myslím, že ten výběr je pro návštěvníky zajímavý a v rámci možností spravedlivý.

Všimla jsem si, že jste nezapomněli ani na maminky a děti.

Velkou skupinou lidí, které zajímá nezávislá móda, jsou právě mladé maminky. Proto jim rádi dáváme prostor a vybíráme i věci s dětskou tématikou. Jejich autorů na Code:Mode neustále přibývá. Nechceme festival dělat jenom jako vystavující a nakupující, ale také jako kulturní akci s doprovodným programem. Je jasné, že když sem přijdou maminky, tak tady něco pro ty děti musí být, aby tu s nimi mohly strávit třeba celé odpoledne.

Jak náročné je zorganizovat Code:Mode? Jak dlouho to trvá?

Přípravy vždy zaberou zhruba tři měsíce, protože to děláme jako volnočasovou aktivitu vedle práce nebo školy. Je to pro nás opravdu náročné, ale všichni to považujeme za naší srdeční záležitost. A zatím se to pokaždé podařilo nějak zvládnout.

Tahle akce se rozrostla natolik, že pro někoho to už může být komerce. Je to Váš záměr nebo stále to chcete dělat jako takovou polopunkovou akci?

Já jsem vždy udivena, z čeho lidi usuzují, že je to komerční. Celková organizace něco stojí, proto lidé platí minimální vstup. Ale fakt si myslím, že to neznamená komerci. Komerce je reprezentovat velké značky a být obklopeni bannerami a reklamami. A to se nás netýká. Komerční být nechceme hlavně proto, že pak by to stálo tři stovky a ztratilo by to kouzlo.

Třeba je to tím, že ji navštěvuje hodně lidí.

Možná, to je ten důvod. Loni jsme měli asi 18 tisíc návštěvníků. Ale stejně to nemusí znamenat, že je to komerční akce. Třeba na Letní Letnou, kde se prezentuje nový cirkus, což rozhodně není komerční žánr, chodí desítky tisíc lidí. Podle počtu návštěvníku to nelze určit.

Máte sponzory?

Po finanční stránce jsme to vždy měli vypočítáno, že vystavující nám platí účastnické poplatky, ze kterých vlastně tu akci uspořádáme. Letos, protože je o třetinu méně účastníků než loni na jaře, jsme museli zavést vstupné. Ale myslím, že si to může každý dovolit, protože 70 korun na čtyři dny je slušná cena. Jinak s těmi sponzory je to těžké. Tento rok spolupracujeme pouze se Seznamem a to pouze formou jakési soutěže. Snažíme se, aby to partnerství bylo co možná nejdecentnější. Nejraději bychom byli úplně bez log a ohromných sponzorských bannerů.

Pro koho je Code:Mode?

Já bych byla úplně nejradši, kdyby k nám chodili lidi z této čtvrti a z celého města. Aby to zajímalo normálního člověka od vedle z baráku. To je pro mě úspěch, že to není pro nějakou uzoučkou skupinku mladých fanynek módy, ale pro pána, který přijde na pivo.

Takže i o životě ve městě?

Určitě. Bereme to tak, že město nejsou pouze obchodní centra a že lidi mohou jít, potkat se a ještě se přitom hezky obléci. Proto akci koncipujeme tak, aby každý, kdo dorazí, na ní mohl být celý den, aby se na Code:Mode pořád něco dělo. Není to jen o tom, že nakoupím a jdu.

Vnímáte posun lidí směrem k originalitě za těch několik let, co pořádáte akce s tematickou nezávislé módy?

Tak posunulo se to určitě. Už není těžké koupit si něco originálního a není nic divného v tom jít po ulici. Já si myslím, že nejlepší cesta je kombinovat konfekční oblečení, ve kterém chodíme všichni, s tím hezký originálem. Oni vlastně ani není možné chodit pouze v originálech. Koupí originálu navíc podpoříte někoho, kdo něco tvoří. To je takový hezký řetězec.

Co je pro vás osobně móda?

Mám radši jednodušší, ne úplně bláznivé věci. Ale ráda si vezmu i něco zajímavého. Na Code:Mode se inspiruji, koupím si pár kousků, které pak nepustím z ruky a zkombinuji je s konfekcí. Ale nejsem žádný šílený fanoušek, který by tím žil.

Čtěte také: Code:Mode: Pokoje plné autorské módy