Testy, při nichž po uzavřeném mostě přístupném pouze pěším pomaličku projíždějí dvě čtyřicetitunové nákladní soupravy a citlivé senzory zaznamenávají odezvy konstrukce, budou pokračovat až do soboty – vždy v noci mezi 20. hodinou a 4.30. Od 16. do 18. července budou následovat kopané sondy k horním částem mostních oblouků – to si však vyžádá už jen uzavření jízdního pruhu ve směru z Libně do Holešovic a přilehlého chodníku, přičemž automobilová doprava bude vedena po tramvajových kolejích.

Co ukážou náklaďáky?

Již dříve se odehrála řada zkoušek včetně testů s rozkmitáváním konstrukce, došlo i na odběry vzorků materiálu. Průběžně se také měří rozmanité veličiny – třeba reakce konstrukce na změny teplot.
Aktuálně zjišťované hodnoty specialisté budou vyhodnocovat nejenom samostatně, ale také porovnávat s archivními údaji z testování mostu po jeho dokončení před 89 lety. Deníku to řekl vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací Jan Zemánek, podle jehož slov lze poznatky z původních protokolů velmi dobře srovnávat s hodnotami zjišťovanými pomocí moderní elektroniky. Byť tehdejší technici neměli k dispozici lehce manévrující náklaďáky, ale konstrukci zatěžovali parním válcem a tramvají. A místo soustavy počítačů propojených s čidly celým prstencem kabelů používali struny.

Padesát na padesát

Havarijní stav soumostí, u něhož lze očekávat, že nejméně jeho část dostane památkovou ochranu, lze technicky řešit rozličnými metodami. Uvedl to Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT, který se specializuje na testování hmot a konstrukcí. Jeden z největších dosud odhalených problémů představuje síranová koroze podzákladí vedoucí k degradaci betonu (tento jev lze přiblížit jako chemickou reakci škodlivin obsažených ve vodě a cementu, přičemž vznikají krystalky narušující soudržnost materiálu).

U prvního pilíře už lze podle Kolíska postřehnout plochy, kde se zkoušejí sanační zásahy – stejně jako testy metod čištění povrchů. Specialista správy komunikací na mosty Zemánek ovšem zůstává opatrný. „Do posledního dne zkoumání je to pořád padesát na padesát – jestli budeme sanovat a rekonstruovat, nebo bourat až do základové spáry,“ mírní optimismus. Dolínek je však přesvědčen, že bourat most přímo vedoucí přes Vltavu nebude nutné. Naopak by se klonil k myšlence zbourat a nově postavit navazující části soumostí – což by však nejspíš narazilo u památkářů.

Jasno za pár měsíců



Šéf Kloknerova ústavu Kolísko potvrdil, že studie, která po vyhodnocení všech zjištění z testů předloží doporučení, jak s mostem naložit, bude hotova do prosince. Dolínek Deníku řekl, že už nyní se rýsují jisté obrysy možného řešení opravy. Ještě prý nenazrál čas být konkrétnější – nemělo by se však jednat o experimentální technologii, ale o uplatnění prověřených stavařských postupů. „Byť ne zcela běžných,“ připustil náměstek primátorky.
Samotný termín rekonstrukce, která si vyžádá uzavření mostu tak na dva tři roky, je zatím obestřen otazníky – již je však jasné, k čemu při ní nedojde. Neplánuje se dříve zvažované rozšíření mostu ani zvyšování jeho kapacity.