Ústavní soud ale nařídil, že se musí zpřesnit zákon o EET a dojít k dílčím úpravám: třeba vyloučení rodných čísel na účtenkách či zamezení účtenek u bezhotovostních plateb – typicky e-shopů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve pro Deník uvedla, že soudem požadované změny zanese do novely zákona o EET, kterou resort chystal od podzimu 2017. Jak rychle ji sněmovna schválí – a jaké ústupky budou poslanci po menšinovém kabinetu žádat – ale není zřejmé. Schillerová účinnost změn a tedy reálné spuštění 3. a 4. fáze EET odhadla na přelom roku 2018 a 2019.

Proti dalšímu zavádění EET jsou třeba lidovci (kteří pomáhali zákon přijmout). Striktně proti EET je pravicová opozice, výhrady mají i Piráti či SPD.

Spor se povede třeba o návrh, zda z EET vyjmout podnikatele s přiznanou paušální daní. Původní návrh ministerstva financí byl vyjmout z EET všechny do ročního obratu 250 tisíc korun. Nakonec se limit pro vysvobození zvýší na půl milionu, jenže ze Senátu ve stejnou chvíli přijde návrh na zavedení „bezúčtenkového“ limitu při ročním obratu do 750 tisíc, což už je částka, která se nové šéfce státní kasy moc nelíbí. 

Pokud jde o účtenky v hospodách či v obchodech, nic se nemění. Podnikatelé je budou vydávat jako dosud. Nelibost profesních komor s chaosem kolem účtenek je ale zřejmá. „Již v minulosti jsme upozorňovali, že povinnost evidovat platby kartou či prostřednictvím dalších on-line platebních metod je nadbytečná. Naše snaha na úpravu zákona však letos v lednu narazila na zamítnutí Poslaneckou sněmovnou,“ postěžoval si výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška.

Podle Hospodářské komory ČR je sporné, jaký efekt budou mít účtenky u drobných řemeslníků. Trvá proto minimálně na osvobození podnikatelů podle obratu. „Vždy jsme také při jednáních se zástupci státu považovali za samozřejmé, že by podnikatelé s malým obratem měli být z EET vyňati celkově,“ uvedl Miroslav Diro z HK ČR.