K nejzajímavějším nálezům řadí archeolog Milan Kuchařík kostěnou brusli z konce 15. století. V té době panovaly na severní polokouli kruté zimy, celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce a Vltava i Berounka, před jejichž soutokem Lipence leží, bývaly po celé měsíce pokryty ledem silným několik desítek centimetrů.

„Nález pochází ze zásypu studny s kamenným roubením, kterou jsme objevili během prací. Datovat jsme ji mohli díky keramice, kterou jsme našli ve stejné vrstvě,“ řekl Milan Kuchařík, ředitel neziskové organizace Labrys, která výzkum prováděla.

Tímto archeologickým skvostem je kostěný předmět vyrobený z dlouhé zvířecí kosti, který je provrtaný dvěma otvory blízko konců a z jedné strany ohlazený. Způsob používání vyplývá z analogie s etnografickými výzkumy.

„Podobné náčiní je zdokumentované už nálezy z pozdní doby kamenné. Středověký bruslař měl výhodu v tom, že žil v období nazývaném malá doba ledová, takže pokud měl blízko k řece, mohl se po ní v zimě pohybovat snadno a rychle,“ vysvětlil Kuchařík.

Pořízení bruslařské výbavy navíc nemohlo být ani příliš nákladné, takže takový sport pro všechny, jak by se řeklo dnes.

Výstavka pro občany

Všechny nálezy jsou nyní majetkem hlavního města, archeologové je předali Muzeu hl. m. Prahy. Záleží na jeho výstavním plánu, jestli je někdy spatří návštěvníci. Takové předměty mohou také posloužit jako podklad pro další výzkum nebo třeba při přípravě publikací dokumentujících dějiny jednotlivých obcí.

„Z nálezů v určité lokalitě ale může vzniknout i výstavka, kterou ta obec sama připraví pro své občany,“ doplnil Ivan Ševěček, manažer společnosti NG Real Estate, která řídí developerské projekty skupiny Natland Group.

„To umožňovaly třeba nálezy související s přípravou projektu Čakovický park, kterému jsme se věnovali celou uplynulou dekádu,“ dodal stavař.

„Jsme na břehu poměrně významné řeky a tím pádem i komunikační trasy do západních Čech, navíc poblíž soutoku. Pravěké i středověké osídlení je tu poměrně koncentrované,“ uvedl Milan Kuchařík.

Nejstarší zdokumentované osídlení na březích Berounky je podle něj z mladší doby kamenné. Tehdy na území dnešních Lipenců žili první zemědělci, kteří po sobě zanechali takzvanou vypíchanou keramiku.

Další zajímavé keramické nálezy pocházejí ze starší doby bronzové. Průzkum prokázal i keltské osídlení. „Našli jsme dva domy, v obou předměty sloužící jako vybavení domácnosti. Jeden z nich evidentně zanikl následkem požáru. Nádobí tedy zůstalo na místě, kam je obyvatelé ukládali, protože na ně spadla hořící konstrukce střechy,“ popsal archeolog.

Lipence jako osada existovaly od 13. století. „Starší výzkumy dokazují, že osídlení pokračovalo podél břehů Berounky dál. Jako archeologové se těšíme na všechny budoucí projekty v této lokalitě, protože jedině ty nám umožní další výzkum. Nikdo jiný, než soukromí investoři, jej totiž financovat nebude,“ dodal Kuchařík.

Kdykoli existuje riziko, že se v souvislosti s výstavbou zničí archeologické nálezy, je nutné požádat o záchranný archeologický výzkum. Pokud je investorem právnická a fyzická podnikající osoba, musí výzkum uhradit tento investor. Jde-li o fyzickou osobu nepodnikající, jdou náklady na vrub organizace, v jejíž prospěch se výzkum dělá.

Jinak řečeno, staví-li developer, stát, obec či kterýkoli jiný podnikatel, musí v rozpočtu počítat s částkou na archeologický výzkum. Jestliže někdo staví vlastními silami třeba rodinný domek, měl by náklady uhradit stát, případně kraj.

Podle doporučení Evropské komise by měl investor vyhradit na záchranný archeologický průzkum jedno až tři procenta rozpočtu stavby.