V prvních měsících letošního roku se podle agentury Petyovský & Partners i na trhu práce projevily obavy ze špatného vývoje epidemické situace.
„Opět vnímáme zvýšený zájem o naše služby a zařizujeme pracovní doklady pro stovky budoucích Pražanů,“ říká Miroslav Mejtský z pražské pobočky Petyovský & Partners.
Největší minoritou jsou Ukrajinci, kterých žije v české metropoli podle předběžných údajů statistického úřadu za loňský rok, vycházejících z dat cizinecké policie, zhruba 53 tisíc. Druhé místo tradičně drží Slováci s necelými 33 tisíci a třetí jsou Rusové.
U Slováků jako občanů Evropské unie ovšem nemusejí být čísla přesná. Často se totiž nedostanou do oficiálních statistik, protože si nemusí vyřizovat povolení k pobytu.
Češi nejsou přívětiví
„Dávno nejde jen o pracovníky manuálních profesí. V Praze jsou zastoupena snad všechna odvětví kromě těžkého průmyslu. Specializujeme se na vysoce kvalifikované cizince a naší hlavní klientelou je IT sektor, kde je největší poptávka po vývojářích softwaru. Nicméně z dat na portálu úřadu práce je vidět, že poptávka po cizincích je napříč sektory, od skladníků přes administrativní pracovníky až po manažery,“ doplňuje Mejtský.
Největší předností hlavního města je podle cizinců, kteří zde dočasně žijí, veřejná doprava. Mezinárodní průzkum Expat Insider survey by InterNations z loňského podzimu ji zařadil dokonce na druhé místo z celkem 66 měst, hned za Vídeň.
Dobře si Praha vedla také z hlediska životních nákladů s výjimkou bydlení, u něhož skončila zhruba v polovině seznamu. Naopak téměř na chvostu jsou Pražané, co se týká „přívětivosti domácích obyvatel“. Hůře už se podle průzkumu cítili cizinci pouze v Kuvajtu.
