Cizinci najdou pomoc v centru v Praze i v kraji

V administrativě centra pracuje nyní i Chorvatka Ivana. V Praze se zatím neúspěšně snaží najít práci, takže jí nabídli poloviční úvazek.

„Už nějakou dobu jsem zkoušela najít práci, ale nešlo to. Vždycky jsem se dostala do posledního výběrového kruhu a pak mě nevzali. Pokaždé jsem byla jediná cizinka," sdělila Ivana, která studovala postgraduál na katedře scénografie v Praze.

Ředitel centra Vladislav Günter vnímá jejich práci jako přirozenou reakci na to, že k nám přichází noví lidé a že je dobré jim zejména na začátku poradit nebo naučit jazyk.

„Aktivní cizinci pomáhají zdejší ekonomice a pro společnost je i zdravé, když do ní přicházejí nové impulsy. Žijeme ve střední Evropě a nejsme tak velký ani plodný národ, abychom si mohli vystačit sami. Nakonec v naší nedávné i vzdálené minulosti můžeme ukázat celou řadu příkladů, kdy konkrétní imigrační vlny znamenaly výrazné obohacení," sdělil Vladislav Günter.

Služby šité na míru potřebám

Organizace, která provozuje poradenské a vzdělávací služby, nabízí svoje pomoc šitou na míru cizincům. Jejich mottem je, že pomáhají imigrantům stát se našimi spoluobčany. Hlavní náplní centra je sociální poradenství, což je registrovaná sociální služba, jejíž součástí je i program pracovního poradenství.

V případě klientky Ivany jí třeba pomáhali oslovovat zaměstnavatele s volnými pracovními místy. Cizince připravují také na výběrová řízení nebo pomáhají jim psát životopisy.

„Přihlásila jsem se do projektu s názvem PUSH-UP, který pomáhá cizincům, když dlouho hledají práci. Byla jsem z toho smutná, že tak dlouho nic nemůžu najít, tak mi nabídli, jestli nechci být na půl roku administrativní podpora," vysvětluje Ivana.

Před několika lety si v Praze našla přítele, který je už jejím manželem. I když chvíli žili spolu v Bělehradě, po smrti její maminky se vrátili zpět do Čech.

Terénní pracovníci radí s formuláři

Za sociálním poradenstvím můžou chodit cizinci nejen na Žižkov do Kubelíkovy ulice nebo jednou týdně do Karlína, ale také do Kolína nebo Mladé Boleslavi. Novou pobočku by rádi otevřeli i na Kladně.

Sociální pracovníci vedle toho pomáhají i na vybraných odděleních cizinců v Kutné Hoře, v Kladně či ve Zborovské ulici v Praze. Jde o pohotovostní asistenci lidem, kteří si na místě nevědí rady s úředními postupy či formuláři.

Centrum v Karlíně je otevřený prostor, který nazvali Nová půda. „Naše společnost je spoluautorem progresivní metody, které říkáme otevřená nebo nízkoprahová. Organizujeme kurzy češtiny, které jsou po celou dobu konání otevřené komukoliv," vysvětlil ředitel Vladislav Günter. Za tento nápad získali i Evropskou jazykovou cenu Label.

Kurz fonetiky pomůže se špatným přízvukem

Jsou to uzavřené lekce, kde se učí konkrétní praktické téma. Jde o to, aby si z toho odnesl něco začátečník i mírně pokročilý. Nemusí mít učebnice, nikde se registrovat, prostě jenom přijdou a zaplatí drobný poplatek padesát korun za dvě vyučovací hodiny.

„Dostanou pracovní list s praktickými cvičeními, podle něhož s lektorem pracují. Smyslem je, aby si z lekce něco odnesl jak začátečník, tak pokročilý, aby se něco naučili a odnesli si cvičení, pomocí kterých si mohou určité fráze opakovat. Na to jsme navázali e-learningovým programem, kde cizinci mohou procházet i audio cvičeními u sebe doma," objasnil Günter.

Do kurzů se přihlásila i Chorvatka Ivana. „Začala jsem chodit na kurzy fonetiky. Mám hrozný přízvuk a chtěla bych na tom pracovat. Můj manžel, jeho rodina i čeští kamarádi mě asi z tolerance neopravují, takže to chci zlepšit," popsala.

Centrum působí i ve středních Čechách

Další jazykové kurzy organizuje Centrum pro integraci cizincům například v Kladně. Kurzy s vyšší účastí se i za padesát korun za lekci a osobu dokáží s minimální režií ufinancovat i samy. Celkově však nízkoprahové kurzy, jakožto také sociální služba svého druhu, vyžadují alespoň částečnou veřejnou podporu státu nebo obce.

I proto vedle nich v centru organizují také standardní kurzy ve smyslu jazykové školy. „Ne každému formát nízkoprahového kurzu vyhovuje. Jsou lidé, kteří, když si to mohou dovolit, raději volí běžný formát a za běžnou cenu, třeba i proto, aby nad sebou měli bič, který je nutí věnovat se češtině tak, aby investované prostředky nepromarnili," myslí si ředitel Günter.

S kolegy se aktuálně snaží nabízet i kurzy cizích jazyků, které by vyučovali cizinci, rodilí mluvčí, a zároveň lektoři proškolení v otevřené metodě výuky.

K cizincům v centru přistupují individuálně

Organizace vznikla s cílem přispět k tomu, aby v případě imigrace převážely výhody nad nevýhodami, aby česká společnost dokázala využít potenciál migrantů a aby migranti bez potíží přijímali daná pravidla a normy české společnosti. K cizincům v centru proto přistupují individuálně.

„Nabízíme jim služby, aby to také odpovídalo tomu, co od člověka očekává přijímající společnost, a dobyli se brzy odpovídajícího postavení a respektu," doplnil Vladislav Günter.

Vyhovět očekáváním však bývá často potíž, protože pravidla české společnosti a státu nejsou vždycky úplně transparentní a jasně daná. Proto je organizace tohoto typu nucená podílet se i na definici toho, co má společnost vyžadovat a proč, co dává smysl a co už ne.

Podílí se tedy i na připomínkování norem týkajících se cizinců nebo třeba povinných testů, například pro trvalý pobyt či občanství ČR. Klienty se snaží řádně připravit na různé situace včetně zmíněných zkoušek i zprostředkovat jim kontakty.