Hlavní roli v připravovaných i už startujících projektech hraje Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově. Vedení Prahy označuje ústup od využívání tradičního zemního plynu, jehož cena v posledních měsících prudce vzrostla, za bezpečnostní nutnost.

Náměstek primátora pro životní prostředí a technickou infrastrukturu Petr Hlubuček (Spojené síly / STAN) uvedl, že zvýšení energetické bezpečnosti s důrazem na energetickou soběstačnost se ve světle počínání Ruska na Ukrajině pro metropoli stává absolutní politickou prioritou. „Proto jsem zadal pracovní skupině pro klimatickou změnu, aby připravila aktualizaci Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 s cílem posoudit, jak dále omezit budoucí roli zemního plynu v krytí energetických potřeb metropole a jejích obyvatel s cílem snížit závislost Prahy na dodávkách ruského zemního plynu,“ řekl s tím, že tuto aktualizaci by rád předložil ještě do začátku léta radě hlavního města a následně zastupitelstvu. „Nejde pouze o energetickou bezpečnost, ale také o zajištění udržitelné ceny energií pro obyvatele Prahy,“ zdůraznil.

Konkrétní chystané kroky nejsou zanedbatelné. Praha podle Hlubučka skončila s podporou instalace kotlů na zemní plyn a příslušné peníze převádí do oblasti obnovitelných zdrojů. V srpnu má být dokončena studie proveditelnost nového energocentra v ÚČOV.

Velkokapacitní tepelná čerpadla tam mají v horizontu přibližně osmi let začít vyrábět teplo pro desítky tisíc pražských domácnostíi dalších budov v oblasti Prahy 6 a Prahy 7. Principem vzniku tohoto tepla je rozdíl mezi teplotou vyčištěné vody (15 – 21 stupňů Celsia) a teplotou vody v řece. Před realizací projektu bude nutné vyřešit řadu složitých otázek včetně modernizace přenosové soustavy nebo „dohřívání“ v některých částech.

Náměstek primátora nicméně považuje vznik „největšího zařízení na výrobu tepla a chladu v České republice na bázi tepelných čerpadel“ za jisté vzhledem ke značné podpoře a zájmu, kterým se tento směr energetiky těší v celé Evropě.

Podstatně skromnější a spíše „pilotní“ akce, která je zacílená na výrobu vlastních zdrojů plynu, začne ale v ÚČOV už příští týden. Při separaci a zpracování kalů v obřích betonových nádobách se vytváří bioplyn, z něhož dnes vzniká elektrická energie a teplo. Do roka by měla být část tohoto bioplynu ve formě vyčištěného biometanu posílána do potrubí a využívána domácnostmi v okolí nebo na pohon nákladních vozů městských společností a firem s městským podílem. Část z nich má ve svých flotilách vozy poháněné bioCNG už dnes.

„V případě našich velkých vozidel, specializovaných například na proplachování kanalizace, není elektromobilita příliš efektivním řešením vzhledem k energetické náročnosti těchto aut,“ poznamenal generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.

Podle Petra Hlubučka Praha usiluje také o vlastní bioplynovou stanici na vytříděný bioodpad. Vzniknout by mohla buď u městské spalovny odpadu v Malešicích nebo někde na hranici metropole. „Pokud jde o financování těchto náročných projektů v čele s energocentrem, jednáme se státem mimo jiné o možnostech využití modernizačního fondu. Nečekáme ale jen na řešení ze strany státu a chceme dát v této obtížné době, plné zpráv o zdražování energií, pozitivní signál lidem. Nastíněné cesty nejsou snadné, ale jediná možnost je neustrnout a snažit se o dílčí úspěchy,“ dodal Hlubuček.