Dokument předpokládá uzavření smlouvy do konce ledna 2016. Církev se bude muset zavázat, že památky opraví a vzdá se jakýchkoli dalších nároků na Hradě. Jednání o navrácení nemovitostí církvi se táhla několik let.

„Memorandum nastiňuje další postup při přípravě smlouvy pro předání dvou objektů katolické církvi za podmínky, že tyto objekty budou do pěti let opraveny a využívány k veřejným účelům a že se katolická církev vzdá jakýchkoliv dalších nároků v areálu Pražského hradu," shrnul Ovčáček obsah memoranda.

Vojtěch Mátl z Dukova sekretariátu potvrdil, že církev nebude žádat vrácení dalších objektů. „Je to přesně, jak říká pan Ovčáček. Ty dvě budovy se budou vracet," řekl. Doplnil, že podle jeho informací se memorandum týká také užívání dvou kostelů na Hradě. „Ještě se to asi bude týkat dohody o dvou kostelích – bazilice svatého Jiří a Kostela všech svatých," upřesnil Mátl.

Duka se k tématu vyjádří až ve čtvrtek. Sdělil to mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Konkrétní obsah dokumentu, který kardinál s prezidentem podepíšou, Pištora nechtěl komentovat. „Půjde o společnou dohodu, která se relativně dlouho dojednávala. Z toho je patrné, že pan Duka s tím souhlasí," uvedl.

Předběžná dohoda s prezidentem Klausem

Jednání mezi Hradem a církví se vedla již v době, kdy byl prezidentem Zemanův předchůdce Václav Klaus. Po poslední schůzce mezi Zemanem a Dukou, která se konala 18. června, Ovčáček řekl, že prezident a kardinál chtějí s respektem k dřívějším dohodám zakončit již delší dobu trvající jednání o majetkoprávním vyrovnání týkajícím se církevních budov na Pražském hradě.

Pražské arcibiskupství již dříve uvedlo, že za Klause bylo předběžně dohodnuto, že by měla církev do budoucna vlastnit budovy, které nyní užívá. Jde o Staré proboštství, Mladotův dům a budovu Nového proboštství, zvanou též Mockerovy domy. Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu, například pro potřeby Hradní stráže, zůstanou státu.

O deset objektů v areálu Hradu žádaly v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi také jiné subjekty katolické církve. Metropolitní kapitula u sv. Víta požadovala šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. Kolegiátní kapitula Všech svatých chtěla Kostel Všech svatých. Náboženská matice si nárokovala baziliku a klášter sv. Jiří. Movité věci z kláštera a baziliky žádala farnost u katedrály sv. Víta.

U většiny nároků církev ustoupí

Z úterního vyjádření Ovčáčka a Dukova sekretariátu je patrné, že u většiny těchto nároků církev ustoupí. Mluvčí arcibiskupství Pištora se k vypořádání těchto požadavků nechtěl vyjádřit, protože přesný obsah memoranda prý nezná.

Z internetového katastru nemovitostí vyplývá, že v současné době je vlastníkem prakticky všech budov v areálu Pražského hradu Česká republika, přičemž právo hospodařit s tímto majetkem má Správa Pražského hradu. Výjimkou není ani katedrála sv. Víta, o kterou se na základě dohody z května 2010 starají společně stát a katolická církev. Jediným dalším vlastníkem nemovitostí v areálu Pražského hradu je společnost Lobkowicz William Easton, které patří Lobkowiczký palác.

Čtěte také: Na restituce čekají pražské církve dlouho. Ne vše jim vrátí