Církve se soudí o majetek, žalob v Praze zřejmě přibude

Nyní se na něj odkazují jednotlivé řády, farnosti a diecéze, podle kterých v řadě případů obce či státní instituce v rozporu s blokačním paragrafem majetek prodávaly či převáděly. Církve mají čas do konce roku, aby proti domnělému porušení paragrafu podaly žaloby.

„Arcibiskupství pražské našlo případy, kde existuje podezření, že došlo k porušení takzvaného blokačního paragrafu. Jedná se o 1536 parcel. Zatím nebylo stanoveno, jakou část se arcibiskupství rozhodne vymáhat soudní cestou," uvedl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Hlavní město v současnosti podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana eviduje několik žalob ze strany církví a církevních řádů.

Podle údajů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo kvůli církevním restitucím na území hlavního města podáno 26 žalob. Žaloby mohou církve podávat jak na obce a města, tak na soukromníky. Ti si totiž mohli koupit v dobré víře půdu, jejímž převodem od státu však podle dotčené církve došlo k porušení blokačního paragrafu zákona o půdě.

Spory o zemědělskou půdu

Jak uvedl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora, v drtivé většině sporných případů, které evidují, se jedná o zemědělskou půdu. O žádné významnější budovy či historické památky se pražské arcibiskupství soudit nechce a zatím ani neví, kolik žalob pro porušení blokačního paragrafu do konce roku podá.

„V každém případě se arcibiskupství bude řídit doporučením České biskupské konference, které říká, že jednotlivé církevní instituce zohlední při svém rozhodování, zda hodnota dotčeného majetku není kompenzována finanční náhradou," doplnil Pištora.

Loni v létě se totiž Česká biskupská konference shodla na tom, že kvůli neúmyslnému porušení blokačního paragrafu majetek soudní cestou vymáhat nebude. Žaloby tak biskupství hodlají podávat pouze v případech, kdy se podle nich jednalo o úmyslnou spekulaci s historicky církevní půdou.

Dvacet šest žalob v Praze

Zatím církve, farnosti a další církevní subjekty podaly na území Prahy a středních Čech podle údajů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) celkem 34 žalob, 26 z toho v Praze. „Na území Prahy se žaloby na určení vlastnictví týkají nemovitostí v katastrálních územích Velká Chuchle, Karlín, Hloubětín, Slivenec, Hlubočepy, Ďáblice, Smíchov, Kobylisy, Řepy a Strašnice," uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka s tím, že se jedná většinou o pozemky.

Hlavní město eviduje podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana žaloby od celkem pěti církevních subjektů, které se domáhají majetku ve vlastnictví Prahy.

„Praha eviduje žalobu Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, kterou se domáhá vydání pozemků v katastrálním území Slivenec a v katastrálním území Hloubětín. Považujeme je za nedůvodné. V řízeních hlavní město předloží listiny k prokázání tohoto tvrzení," uvedl Hofman.

A doplnil, že magistrát žalují také svědci Jehovovi, Suverénní řád Maltézských rytířů, Královská kanonie premonstrátů na Strahově a Náboženská obec Církve československé husitské v Praze 5.

Nemocnice může přijít o stanici

Například Královská kanonie premonstrátů na Strahově podala proti Praze dvě žaloby. Jedna se týká areálu statku v Praze-Nebušicích, u kterého jsou kanonie i Praha zapsáni jako vlastníci v katastru nemovitostí a žaloba je jediný způsob, jak duplicitu odstranit.

„V první instanci u Obvodního soudu pro Prahu 6 v roce 2015 byla tato žaloba úspěšná. Chystá se odvolací řízení, pokoušíme se ještě jednáním s městskou částí Praha-Nebušice nalézt jiné řešení," uvedl vedoucí legislativně-právního oddělení strahovské kanonie Václav Valeš.

Druhá žaloba se týká nezastavěného areálu zahrádkářské osady Jenerálka, o který vedou spor Praha a stát. „Pokud je skutečným vlastníkem stát, který v soudním řízení podporujeme, pozemky by měl vydat Královské kanonii," vysvětlil Valeš.

V obou případech podle něj nebyla splněna podmínka, která vyžadovala, aby do majetku obcí přešel jen ten majetek, se kterým k roku 1990 skutečně hospodařily. „To není splněno v Nebušicích na statku tehdy působilo JZD Velké Přílepy a na Jenerálce tamní zahrádkáři, jimž jsme připraveni, pokud uspějeme, pozemky dále pronajímat," sdělil Valeš.

Nedořešené případy od roku 1992

Dvě podobné žaloby podala také Církev bratrská. „Jedná se o dva staré případy, které nejsou dořešeny od roku 1992, kdy došlo k jejich převodu z vlastnictví státu na obec, dle našeho názoru v rozporu se zákonem. Není to nic nového, v té věci už zhruba před deseti lety probíhalo soudní řízení, nyní na tento případ navazujeme," uvedl tajemník rady církve Petr Grulich.

Ve většině případů se církve pokoušejí s novými vlastníky dohodnout na smírčím řešení. Vzhledem k počtu případů, kde mohlo dojít k porušení blokačního paragrafu, to ani jinak nejde. Pokud by měly všechny případy řešit soudy, byly by úplně zahlceny. I tak ale po celé republice církevní subjekty podaly stovky žalob a další zřejmě ještě do konce roku přibudou.

Nejvíce sporů se týká obecního majetku, ne však všechny. Své o tom ví i pražská Všeobecná fakultní nemocnice, kterou žaluje kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka o dvě budovy na Zbraslavi, kde sídlí transfuzní stanice.

Povážlivé trhliny v konkrétních věcech

Církevní funkcionáři se vyjadřují zpravidla smířlivě a opakují, že k soudním sporům budou sahat spíše výjimečně. Tento přístup však v konkrétních případech dostává povážlivé trhliny. Třeba právě v situaci, kdy sestry ze zdravotnického řádu, jehož patronem je symbol skromnosti svatý František z Assisi, žalují o majetek nemocnici.

„Jsme zdravotnický řád. Nemovitosti naše kongregace koupila v roce 1916. Jedná se o náš bývalý klášter s útulkem pro staré a nemocné lidi, ve kterém naše sestry působily," sdělil advokát řádu Stanislav Hykyš s tím, že výzvu k vydání majetku podali už před dvěma lety. „Jakékoliv pokusy o dohodu byly bezvýsledné," doplnil.

K tomu, aby podle zákona měla kongregace na budovy nárok, musí být splněny dvě podmínky. „Oprávněná osoba musí prokázat, že v rozhodném období majetek vlastnila a že jí sloužil k duchovním či charitativním účelům," vysvětlil mluvčí nemocnice Filip Brož.

Kongregace podle něj nesplňuje druhou podmínku, protože v rozhodné době byla sice nemovitost využívána jako ústav pro staré a nemocné, ale jinou církevní institucí. „Proto Všeobecná fakultní nemocnice odmítla majetek vydat a věc je nyní předmětem soudního řízení," zakončil Brož.

Čtěte také: Národní galerie musí církvi vydat obraz Madony z Veveří