Podle sondy Ipsos z letošního února zhruba třetina Čechů od loňského jara přibrala na váze, přičemž mnohdy šlo o několikakilogramové přírůstky. Pětina respondentů také přiznala, že přestala cvičit nebo omezila fyzický pohyb.

V těchto ohledech sice kopírujeme mezinárodní trend, zaostáváme ale v pozitivních změnách. Zatímco v mezinárodním měřítku dvacet procent účastníků průzkumu „zhublo“ a dvacet sedm procent se začalo více pohybovat, v Česku to bylo jen třináct, respektive sedmnáct procent. Neobvyklá doba také u řady lidí vyvolala psychosociální stres, který momentálně pociťuje každý druhý.

Výrazný nárůst počtu zákroků

Odkládání preventivních i plánovaných vyšetření a zákroků v „době covidové“ se negativně podepsalo například na problémech se žlučovými kameny. Za letošní duben a květen kvůli nim hospitalizovali ve VFN dvakrát více pacientů než ve stejném období loni.

O polovinu pak vzrostl počet endoskopických zákroků pro uvolnění kaménků ze žlučových cest. „V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, mohou se objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání žlučových cest, zánět žlučových cest, podráždění slinivky,“ varoval přednosta 4. interní kliniky VFN a 1. LF UK Radan Brůha. Ten také upozornil, že přímým důsledkem v takových případech bývá prodloužení hospitalizace i délky pracovní neschopnosti.

Žlučovými kameny trpí až čtvrtina Čechů. Odborníci přitom radí problém řešit, jakmile člověk pocítí první potíže. Ty se totiž mohou nečekaně zkomplikovat a vést až k ohrožení života, pokud se zanedbají.

Plíživě k cirhóze

Ve VFN letos meziročně zaznamenali také podstatný nárůst hospitalizací pro jaterní choroby. Platí to jak pro ty způsobené ztukovatěním, tak nadměrnou konzumací alkoholu (zde opět nárůst o sto procent).

Zdraví škodlivé je podle lékařů každodenní pití více než dvou velkých piv nebo dvou decilitrů vína. A řada lidí tuto nebezpečnou hranici během pandemie překročila. Odborníci navíc upozorňují, že podle aktuálních poznatků ztukovatění poškozuje játra stejně vážně jako alkohol a může vést „plíživě“ bez citelných příznaků k „nevyléčitelnému“ stavu. Pro ukládání tuku v játrech přitom platí, že jsou spolu s diabetem, obezitou i covidem-19 „propojenými nádobami“.

Podle profesora Brůhy se poškození jater vyvíjí často desetiletí, ale u části pacientů nevyhnutelně přechází do stadia jaterní cirhózy či rakoviny jater.

„Většina pacientů o své jaterní chorobě neví. Vyšetření je přitom velmi jednoduché a pacienta nezatěžuje jedná se o součást ultrazvukového vyšetření. Naše klinika má možnost množství tuku v játrech přesně stanovit pomocí měření takzvané tuhosti jater,“ konstatoval Brůha.

Modelovým příkladem zmíněných potíží je třiačtyřicetiletý Petr, který ve VFN podstupoval pravidelné prohlídky kvůli „ztučnělým játrům“ od roku 2008. Do loňska byly hodnoty „v normě“. Za poslední rok ale přibral asi šest kilogramů a jeho játra rapidně ztuhla. Tím se podle lékařů přiblížil o notný kus k cirhóze.

Dodržujte správnou životosprávu

Mezi chorobami, které mohou být delší dobu na vzestupu coby „druhotné“ dopady koronaviru, jsou vředy v žaludku a dvanáctníku. Zde sehrává významnou roli jako negativní faktor zmíněný nárůst stresu a přímo v době protiepidemických restrikcí také výrazné omezení diagnostiky současně se zvýšenou konzumací rizikových léků proti bolesti.

Lékařský tým z VFN doporučuje všem, aby v případě problémů neodkládali návštěvu specialisty a zároveň dbali na životosprávu. Žádná „zázračná cesta“ pro udržení zdraví podle nich neexistuje, ale určitě pomáhá pravidelný pohyb, vyvážená strava středomořského typu i dostatek sociálních kontaktů bez přemíry alkoholu.

„Covid za sebou zanechal velké škody. I moji kolegové v nemocnici už teď nacházejí pokročilejší nálezy nádorů tlustého střeva, jater nebo slinivky. A leccos se nepochybně teprve projeví v budoucnu. Na druhou stranu se teď celá nemocnice raduje, že se situace už prakticky normalizovala a my můžeme dělat běžnou medicínu,“ dodal ředitel VFN David Feltl.