Ještě před pár měsíci by si málokdo pomyslel, jak dobrodružné může být kdysi běžné shánění másla. Nejde jen o prázdné regály v obchodech, kde je aktuálně velmi cenná komodita občas o pár desetníků levnější než u konkurence. Leckteré nenechavce může zájem o ni dokonce přivést až za mříže.

Zlodějku z Teplic například před pár dny ochranka lapila s 12 másly a dalším zbožím. Již byla v podmínce, a tak jí hrozí až tři roky ve vězení. Obdobná hrozba visí i nad podvodníkem, který z podnikatelky z Ústí nad Orlicí vylákal desetitisíce korun za slíbené máslo, které však nedodal.

Tyto a další příběhy straší obchodníky. Drahocenné máslo proto střeží jako oko v hlavě. Například v COOPu v Konstantinových Lázních jste si jej v létě museli vyžádat zpoza skla u pultu s lahůdkami. Některé obchody je zase zabezpečují bezpečnostními čipy.

Obchodníci se bojí, že bude ještě hůř. Zloději v supermarketech totiž podle jejich zkušeností mají zlaté časy hlavně v předvánočním období. „Nekrade se ale jen máslo. Krade se všechno,“ řekl Deníku předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.

Ztráty zaplatí zákazník

Při otázce, o kolik zboží při krádežích přijdou, obchodníci mlčí jako zařezaní. „Bojí se, že by to svědčilo o tom, že nemají dostatečně v pořádku bezpečnostní opatření,“ vysvětlila prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Velké obchody podle ní přitom obvykle svým zákazníkům chtějí poskytnout pohodlí a přívětivé prostředí. Platí za to ale určitými ztrátami. Ty se nakonec promítnou v ceně zboží, jež zákazník zaplatí.

Oficiální statistiky ztrát se nevedou. Například před čtyřmi lety bezpečnostní agentury odhadovaly, že se v českých obchodech ročně ztratí zboží ve výši zhruba 1,5 procenta maloobchodních tržeb, tedy asi 13 miliard korun.

Obchody obvykle mívají stanovené ztratné – tedy procento z tržby zboží, které se rychle kazí. U malých obchodů se může pohybovat zhruba kolem jednoho procenta tržeb, u velkých může být vyšší. „Když se překročí ztratné, tak od hmotně odpovědných pracovníků chceme náhradu,“ prohlásil Juračka.

Prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník uvedl, že podle kvalifikovaných odhadů celosvětově připadají plné tři čtvrtiny krádeží v obchodech na vrub jejich zaměstnanců. Nejde přitom jen o pokladní nebo skladníky, „přilepšit“ si může také jejich management. „Proto vám nikdo nikdy žádná data nedá,“ míní.

Za krádežemi zboží z obchodů ale podle Juračky zdaleka nestojí jen zákazníci nebo personál prodejen. Vzít si, co jim nepatří, se nezdráhají ani dodavatelé, kteří do obchodů zboží přivážejí. Podle Juračkova odhadu přitom ztráty v obchodech pomalu, ale jistě rostou. „Zdá se mi to trochu nelogické, že se lidi sice mají lépe, životní úroveň roste, ale krade se víc,“ domnívá se.

„Množství odcizeného zboží není zanedbatelné a v posledních letech roste,“ potvrzuje Pavla Hobíková z Globusu. „Stále se ale pohybuje v akceptovatelných mezích,“ míní.

Láká malé a drahé zboží

Nenechavci zejména v supermarketech využívají velkého pohybu zákazníků, což obchodníkům a bezpečnostním službám znesnadňuje jejich sledování. „Kvůli kabátům a bundám je pro ně také snazší zboží pronést skrze pokladny,“ posteskla si Hobíková. Zájem mají hlavně o drobnou elektroniku, kosmetiku nebo třeba holicí strojky. Většinou jde o zboží malých rozměrů v ceně do 5000 korun, které jde snadno zpeněžit.

Z potravin jsou v ohrožení hlavně značkové čokolády, alkohol, salámy či maso. Například v Albertu ve Králově Dvoře měli elektronicky zabezpečený i kus hovězí roštěné. Seznam nyní ve větší míře rozšiřuje právě máslo. „Jedná se o přestupek, nepodléhá tedy žádné evidenci a statistice ze strany policie,“ dodala Hobíková.