"I bezpečnostními opatřeními u vstupu na Pražský hrad se snažíme minimalizovat možnost žhářských útoků," uvedl Mynář. Turisté, kteří vstupují do areálu Hradu, se musí podrobit osobní prohlídce a projít bezpečnostním rámem.

Katedrálu hlídá 145 požárních čidel a v objektu je umístěno 29 hasicích přístrojů. Kromě hlásičů zaznamenávajících kouř jde také o přístroje s paprskem a zrcátkem, které signalizují přerušení paprsku například kouřem či prachem.

Do výškových částí katedrály se dá čerpat voda třemi suchovody, za minutu je to více než 1200 litrů. "Dřevěná střecha velké věže je chráněna přístroji se 70 speciálními hasicími hlavicemi," doplnil Mynář.

Evakuační plán pro lidi i cennosti

Podle Martina Pospíšila, který má na starosti požárněbezpečnostní ochranu Pražského hradu, jsou standardy ochrany v katedrále svatého Víta v zásadě podobné jako v Notre-Dame. "Do tohoto prostoru nemůžeme osázet moderní přístroje a vztahovat na něj dnešní prostory," dodal.

Snaží se ale rizikové prostory, jako jsou technické místnosti s elektroinstalací, požárně izolovat, aby nebyly poškozeny historické části. Z hlediska bezpečnosti je podle něj největším problémem to, že se v katedrále může shromáždit i tisíc lidí. Budova má zpracovaný evakuační plán pro lidi i pro cennosti.

Pro ochranu památek před požáry jsou zásadní pravidelná cvičení hasičů. „Katedrálu sv. Víta a Pražský hrad chrání hasičský sbor Pražského hradu, který pravidelně trénuje,“ řekl Pražskému deníku mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Podle něj je podstatné, zda památka prošla rekonstrukcí, během které se instalovala protipožární opatření.

Hasičská jednotka sídlí přímo v areálu Hradu v jízdárenském dvoře, spadá přímo pod Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. "Čas výjezdu jednotky je jedna minuta, zahájení požárního útoku do čtyř minut," uvedl kancléř. Přes deset milionů korun podle něj bylo investováno do speciálního vozu, který umožní lepší průjezdy areálem Hradu.

Restaurátoři nabízejí Francouzům pomoc

Požár pařížské katedrály Notre-Dame, který vypukl v pondělí večer, se podařilo zcela uhasit až v úterý dopoledne. Odborníci zjišťují, do jaké míry byla porušena statika stavby. Shořela střecha, zřítila se část klenby a vysoká věž, nicméně mnoho uměleckých a liturgických předmětů se podařilo zachránit.

Vyjádření lítosti nad zničením kulturního symbolu Francie a podle některých i Evropy přicházejí z celého světa, mimo jiné také z České republiky, spolu s nabídkami pomoci při obnově katedrály.

"Jsme připraveni nabídnout veškeré kapacity restaurátorských dílen," uvedl Mynář. Zeman se chce podle něj jako vyjádření podpory Francii zúčastnit oslav francouzského státního svátku v polovině července na velvyslanectví v Praze.

V restaurátorských dílnách, které sídlí na Pražském hradě v Ústavu šlechtičen, se mohou památkáři postarat jak například o historické obrazy, tak i třeba o kovové a textilní předměty včetně gobelínů.

Restaurátoři mají k dispozici moderní speciální přístroje pro jednotlivé kroky péče o staré předměty. Využívají speciální stoly, odsávací přístroje nebo ateliér pro detailní fotodokumentaci. V místnostech může být díky vzduchové ventilaci udržována stálá teplota, která je pro zachování artefaktů důležitá.

Punčocha, přilba i relikviář

Kurátor hradních sbírek Jaroslav Sojka řekl, že Hrad má k dispozici restaurátorské prostory, restaurátoři jsou najímáni podle aktuálních potřeb a projektů. V minulosti se v hradních dílnách starali například o relikviář svatého Maura ze 13. století, na místních stolech restaurátorů ležely také třeba přilba svatého Václava, jeho zbroj a předměty ze svatovítského pokladu.

Nyní se restaurátoři zabývají třeba úpravou tapiserie, kterou darem dostala císařovna Marie Terezie. Pracují i na punčoše, která byla nalezena v jednom ze středověkých hrobů ve svatovítské katedrále.