VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věž chrámu sv. Víta je hlavní dominantou Prahy

Praha 1 -Co by bylo panoráma Pražského hradu bez chrámu sv. Víta? Budova katedrály vždy tvořila dominantu Pražského hradu i města od jejich začátků až do dneška. Z chrámu je pak nejdominantnější věž, ze které je za dobrého počasí vidět i Ještěd či Milešovka.

27.6.2009
SDÍLEJ:

Chrám, který je nejvýznamnějším svatostánkem, je v současnosti nejen magnetem pro turisty i poutníky, ale často i místem kulturních akcí.Foto: Jiří Koťátko

Jako umělecké dílo nemá chrám sv. Víta v Čechách mnoho konkurentů. Jeho stavební dějiny jsou zkratkou dějin výtvarného umění v Čechách od 10. do 20. století.

Současné stavbě katedrály předcházela rotunda sv. Víta, založená sv. Václavem. Ten do ní uložil vzácnou relikvii, paži sv. Víta, saského patrona, kterou získal od Jindřicha Ptáčníka za to, že se mu podvolil. Rotunda byla později přestavěna na baziliku za vlády českých knížat Spytihněva a Vratislava II.

Povýšení pražského biskupství na arcibiskupství v roce 1344 rozhodlo o stavbě honosné katedrály. Ještě v tomto roce byl Karlem IV. položen základní kámen stavby katedrály, kterou zpočátku řídil francouzký mistr Matyáš z Arrasu. Po jeho smrti v letech 1353 až 1399 na jeho práci navázal Petr Parléř, povolaný ze švábského Gmundu. Jeho nástupci, Parléřův syn Jan a mistři Václav a Petr, pokračovali v stavbě katedrály až do roku 1420, kdy husitské války násilně stavební práce zastavily.

Zhoubný požár, který vypukl 2. června 1541 na Malé Straně, zničil i královský hrad a přenesl se na věž a střechu chrámu, odkud vnikl dovnitř a způsobil zde spoušť a zkázu. Obnovou, trvající více než dvacet let, byli pověřeni dvorní architekti Bonifác Wohlmut a Hanuš Tirol. Ti k prozatímní uzavírací stěně postavili v letech 1556 až 1561 renesanční kruchtu. Při opravě byla upravena i věž, jejíž renesanční báň se stala a dosud je charakteristickým znakem Prahy.

Několik staletí pak chrám zůstával pouhým torzem, roku 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta a při oslavě 900. výročí biskupství položil 1. října 1873 kardinál Schwarzenberg základní kámen k dostavbě chrámu sv. Víta. Prvním stavitelem se stal Josef Ondřej Kranner, který využil zkušeností z Francie, Německa a Itálie nejen k opravě staré části dómu, ale také při vypracování vlastního návrhu na dostavbu chrámu v duchu romantické gotiky. Po něm převzal stavbu architekt Josef Mocker, představitel přísného restaurátorského purizmu a pseudogotické architektury. Posledním, kdo se na dostavbě podílel, byl Kamil Hilbert. Vysvěcení se konalo v neděli 12. května 1929 a chrám pak byl slavnostně a oficiálně otevřen 28. září 1929.

„Chrám byl dokončen v novogotickém stylu, jak bylo pro přelom 19. a 20. století v Praze běžné, což je vidět například na Vyšehradu nebo Prašné bráně. Pozornější návštěvník si při vstupu do katedrály určitě povšimne novodobých reliéfů nebo nápisů ve vitrážových oknech. Ostatně interiéry katedrály byly upravovány ještě později,“ říká turistická průvodkyně Lea Laštovičková.

Chrám, který je nejvýznamnějším svatostánkem, je v současnosti nejen magnetem pro turisty i poutníky, ale často i místem kulturních akcí. „Ve spolupráci s metropolitní kapitulou uvedeme například v chrámu v polovině září Mozartův Requiem v rámci festivalu Hudba Pražského hradu. Vystoupení bude velice náročné i kvůli technické přípravě, například pódia v chrámu,“ informoval Deník David Šebek ze Správy Pražského hradu.

Spor o vlastnictví katedrály se táhne již 17 let, v březnu tohoto roku Nejvyšší soud určil jako vlastníka stát. Metropolitní kapitula podala v květnu proti rozhodnutí ústavní stížnost. Spor tedy pokračuje.

Fakta o Chrámu sv. Víta

Rozměry chrámu: délka je 124 m, maximální šířka v příčné lodi 60 m, šířka chrámu v západním průčelí 37,5 m, výška klenby 33 m. Výška hlavní věže je 96,5 m, výška průčelních západních věží je 82 m

Ve Svatováclavské kapli v takzvané korunní komoře se ukládají korunovační klenoty: Svatováclavská koruna z roku 1346, královské žezlo z 1. pol. 16. st. a říšské jablko z pol. 16. st., dále pouzdro na korunu, korunovační kříž, meč a textilie.

Sedm klíčů od korunní komory mají: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, Metropolitní kapitula chrámu sv. Víta a pražský primátor.

Otevírací doba

Pondělí až sobota 9 – 18 hodin,

neděle 12 až 18 hodin.

Vstup do katedrály je zdarma

Velká Jižní věž katedrály je dlouhodobě uzavřena z technických důvodu! Věž má 287 schodů.

Autor: Jan Piroch

27.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Mezinárodní předvánoční reklama Apple vznikla v Praze
DOTYK.CZ

Dojetí z Prahy: Apple natočil světovou vánoční reklamu v české metropoli

Ve Strašnicích se koná poslední rozloučení s Wabim Daňkem

/VIDEO/ Ve velké obřadní síni v pražských Strašnicích se dnes koná poslední rozloučení s písničkářem Wabim Daňkem, který zemřel 16. listopadu ve věku 70 let. Daněk bojoval se zdravotními problémy už delší dobu, v létě kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, musel zrušit své koncerty.

DPP zadal studii na prodloužení metra A na letiště

Pražský dopravní podnik  (DPP) ve středu zadal  vypracování studie na prodloužení metra A z Motola na Letiště Václava Havla, která by měla být hotová do konce tohoto roku. DPP zároveň chce prověřit i možnost prodloužení trasy C z Letňan do Čakovic. Dokument vypracuje Metroprojekt. Za studii DPP zaplatí 859 500 korun.

AKTUALIZOVÁNO

Za zneužití zpravodajství uložil soud Nečasové dvouletou podmínku

Za zneužití Vojenského zpravodajství uložil soud Janě Nečasové (dříve Nagyové) dvouletý podmíněný trest a také pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Ostatní obžalovaní rovněž dostali podmínky - bývalý šéf zpravodajství Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek 20 měsíců, Kovandův předchůdce Ondrej Páleník 18 měsíců. Soud jim také na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Dnešní rozhodnutí není pravomocné.

Soud vynese třetí rozsudek v kauze zneužití zpravodajství

V kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství dnes padne u Obvodního soudu pro Prahu 1 v pořadí již třetí rozsudek. Aféra kolem někdejší šéfky premiérova kabinetu Jany Nečasové (dříve Nagyové) přispěla v roce 2013 k pádu vlády Petra Nečase (ODS). Premiérova milenka podle obžaloby nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali jeho tehdejší manželku a také dva zaměstnance úřadu vlády.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT