Na místě Kinského zahrady se dříve nacházela jedna z nejlepších pražských vinic Ráj. Dnes je oblíbeným místem pro relaxaci i oblíbeným místem filmařů.

Na konci osmnáctého století, konkrétně v roce 1798, Marie Růžena Kinská tyto pozemky vykoupila s úmyslem vybudovat zde ovocný sad. O necelých třicet let později její vnuk, kníže Rudolf Kinský, pozemek ještě více rozšířil, nechal jej předělat na anglický park a nechal vystavět Letohrádek Kinských. Klasicistní Letohrádek Kinských je od roku 1903 sídlem Národopisného muzea změřeného na tradiční lidovou kulturu Čech, Moravy a Slezska.

Chrám múz

O sto let později započala celková rekonstrukce stavby, která byla v roce 2005 ukončena. Před jejím znovuotevřením byl letohrádku dán název Musaion (z řeckého Museion – chrám múz).

„Řekl bych, že vytvoření muzea právě na tomto místě – obnovou Letohrádku Kinských – k vlastnímu tématu také něco vypovídá. Není náhodou, že zdejší prostory byly v polovině osmdesátých let již tak zdevastované, že zde byl provoz pro veřejnost uzavřen. Právě tak není náhodou, že až doba obnovené svobody a demokratického zřízení se stala dobou obnovy této historické stavby,“ uvedl při příležitosti otevření národopisné expozice tehdejší prezident Václav Klaus. „I když jsem poněkud zmaten jménem Museion, které s českými jazykovými kořeny příliš nesouvisí, doufám, že dnešním znovuotevřením Národopisného muzea byl učiněn dobrý a potřebný krok,“ dodal.

Kostel „stěhovavý“

Pár kroků od letohrádku lze narazit na pravoslavný kostel, který by na svahu Petřína čekal jen málokdo. Celý název dřevěné stavby zní Karpatský chrám svatého archanděla Michaela a do zahrady Kinských byl dovezen , okolo roku 1929 až z Podkarpatské Rusi, konkrétně z vesničky Medvedovce u Mukačeva. Dřevěný pravoslavný chrám byl postaven v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině v druhé polovině sedmnáctého století. Hlavní nejvyšší kostelní věž stojí nad prostorem vyhrazeným pro ženy, který se proto nazývá „babinec“. V roce 1793 kostel občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům.

Díky druhému stěhování se kostelík dostal až do Prahy. To proběhlo v roce 1929, kdy Rusíni kostel jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi, věnovali Praze. K přepravě sloužily čtyři speciálně upravené železniční vagóny. Od roku 2008 „chrámek“ využívá Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku, která zde každou neděli a pondělí pořádá svaté liturgie. Po domluvě s duchovním správcem si můžete domluvit prohlídku kostelíku.

Ráj filmařů

Letohrádek Kinských je empirovou stavbou od architekta Jindřicha Kocha. Patrová budova s přízemními bočními přístavky se objevila v úspěšném televizním seriálu Já, Mattoni. Záběr na hlavní vchod s fontánkou byl k vidění, když otec vezl malého Heinricha k radnímu Knollovi, kde měla být dohodnuta zásnubní smlouva s Mínou.

Letohrádek se také objevil ve filmu Tajemství hradu v Karpatech nebo ve filmu z roku 1971 Touha Sherlocka Holmese. V pozadí je k vidění, když slavný detektiv, který se touží stát hudebníkem má své první vystoupení před publikem. Vzdálený dřevěný kostel sv. Michala byl využit při natáčení filmu Útěk do Budína v hlavní roli s Lenkou Vlasákovou a Ondřejem Sokolem.