Chvilku máte pocit, že jste v zoologické zahradě. Na dvorku vás obklopí psí smečka, z terária v domě se vážným pohledem dívá chameleón a agama. Asi proto, že ve vedlejším akváriu vyhlížejí chutnou večeři.

Jsou v něm asi tři stovky švábů madagaskarských. Kolik zvířat vlastně žije s rodinou malířky? Těžko spočítat. Dagmar Šimková váhá: „On se ten počet docela mění,“ směje se. „Spočítáme to radši na druhy. Je jich dvacet osm.“

Motto, které ji provází

Svou tvorbou chci vyprovokovat člověka k zamyšlení se nad hrůzami, které páchá z výše své moci „pána tvorstva“ aniž by si uvědomil, že všechny ty hrubé zásahy do přírody, které činí s pocitem, že nejenže přírodě pomáhá, ale též jedná ve svůj prospěch, se velice záhy obrátí proti němu samému!

Největšího obdivu si ale v domě, kde lidé bydlí „u zvířat“ dočká Ája. Ke své majitelce Dáše se dostala jako tříměsíční mládě a žije s ní už pátým rokem. Panička pro ni dokonce musela uvolnit svůj ateliér. Každou návštěvu Ája přivítá vždy stejně: Příchozí lehce kousne do zadku. „Chce, aby si s ní hráli. Dostanou „štípanou pusu,“ směje se výtvarnice.

Nechce ale, aby si lidé mysleli, že mít doma lišku je standardní. Zvířata z volné přírody do domu nepatří. Ája ale neměla jinou možnost. Domácí mazlíček se z ní stát v podstatě musel.

Nezodpovědní lidé si zřejmě do pražského bytu pořídili liščí štěňátko, které jim uteklo. „Divoké zvíře vyrůstající od mláděte mezi lidmi, se takzvaně imprintuje, to znamená, že si myslí, že lidé jsou jeho druh, takže Ája si myslí, že jsme lišky,“ vysvětlila Šimková s tím, že Áju nelze vypustit zpět do přírody. Nepřežila by. To platí i o ostatních druzích savců a ptáků. „Není zodpovědné mláďata jiných druhů, než jsou kočky a psi, brát domů a ochočovat. Na každé ochočené volně žijící zvíře musí být zvláštní povolení, navíc všechna volně jsou chráněna zákonem,“ vysvětluje Dagmar Šimková.

Odmalička u sebe objevila dva talenty. Porozumět zvířatům a malovat, psát povídky a také sochařit. Jak sama říká, v pravé ruce držela tužku, v levé žábu. Její dědeček byl myslivec a podporoval u ní zájem pomáhat zvířatům. Záhy si ale všiml i jejího výtvarného nadání. Od páté třídy základní školy jí zaplatil profesora, který ji naučil základům portrétu a přípravného kreslení.

Po absolvování Střední odborné školy Hollarovo náměstí chtěla Dagmar Šimková studovat na Akademii výtvarných umění, obor sochařství. Talentové zkoušky absolvovala na výbornou, ale v pohovorech politicky neuspěla. „Každý –ismus jak v politice, tak v kumštu mi nahání husí kůži,“ trvá na svém názoru Šimková.

Takže místo sochařských monumentů animovala a realizovala loutkové večerníčky pro děti.

Výtvarná činnost a pomoc zvířatům se u ní prolínají. Dagmar Šimková pořádá aukce svých děl ve prospěch volně žijících zvířat, ale také dětí, například pro dětskou onkologii v Motole.

Profil Dagmar Šimkové

Narozena roku 1955 v Praze. Vystudovala SOŠV, Hollarovo nám. Soukromě studovala u akad. malíře M. Kesla a u sochaře prof. Duška. V době totality externí zaměstnanec ČST. Animovala a realizovala loutky a ploškové filmy. Veškerá veřejná činnost (výstavy atd.) byla znemožněna, neboť surrealistické pojetí prací se neslučovalo se socialistickou ideologií. Tímto zaujala postoj pasivní rezistence….

Činnost po sametové revoluci:
Nyní samostatná tvorba zaměřená na pomoc floře a fauně. Obrazy, sochy a loutky Dagmar Šimkové se nacházejí v mnoha veřejných a soukromých sbírkách, publikovaná jsou v životopisné encyklopedii WHO IS WHO.

Výstavy:
Veletrh MIPIM ( prezentace grafiky, Cannes)
Festival PALACE, Badsäckingen, Freiburg
Thajsko-Bankok
Freiburg (Německo) - Univerzita historie a politologie. Výstava, nabídka další spolupráce.)
Anglie, Mansfield
Česká republika: Sázava, Litoměřice, Krnsko, Svitavy, Karlovy Vary, zámek Trmice
Praha: Galerie M, Galerie u Prstenu, Divadlo U Hasičů, Galerie ECCE TERRA, Internet Café galerie, Galerie Malé Delfy, Galerie Vyšehrad. Aukce obrazů ve Vltavíně, výstava v Písecké bráně.