Případ na Zbraslavi potvrdil mluvčí SVS Petr Vorlíček. „Na tamní veterinární klinice musel být krátce před Vánoci utracen jagdteriér, který se předtím účastnil naháňky v Karlovarském kraji na černou zvěř. Zvíře vykazovalo příznaky typické pro Aujeszkyho chorobu, kterou následně potvrdilo také vyšetření ve Státním veterinárním ústavu,“ uvedl. Další případy se staly na Českokrumlovsku a v Ústeckém kraji.

Ze slavnostního vyhlášení 12. ročníku ankety Statečné psí srdce.
Psí hrdinové: Voříšek, který pomáhal při tornádu, i profesionální psí záchranář

Nosičem nákazy jsou dospělá prasata, protože jako jediná onemocnění přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky, stejně tak na volně žijící živočichy. Přenáší se nejčastěji přímým kontaktem, ale také slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Teoreticky se tak onemocnění může rozšířit od jednoho nakaženého psa na další třeba při venčení. Vir není léčitelný a pro nakažené psy má fatální následky.

Inkubační doba bývá přibližně od tří do šesti dnů. Od prvních projevů přichází smrt zvířete zpravidla od šesti do šestadevadesáti hodin. Majitelé by měli hlídat příznaky, kterými jsou neustávající svědění a postižení nervového aparátu a respiračního traktu. Onemocnění je mírně podobné vzteklině – pes sebou bude škubat, drbat se a špatně dýchat. Může také trpět nechutenstvím, zvracet, být apatický nebo podrážděný. V takovém případě je nutný okamžitý převoz k veterináři, který poté provede konkrétní diagnózu.

Ilustrační foto.
VIDEO: Divočák v Praze ohrožoval kolemjdoucí. Útočil i na strážníky

„Zásadním preventivním opatřením je minimalizovat možnost kontaktu psů, ale i dalších domácích zvířat, s divokými prasaty a nekrmit zvířata syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Jelikož vysoké teploty virus ničí, je nutné tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů nebo koček. Státní veterinární správa každoročně zaznamená několik takových případů u psů. Bývají ale v řádu jednotek a aktuálně o žádném dalším výskytu v Praze, ve středních Čechách ani ve zbytku republiky neví. Pejskaři by přesto měli být opatrní, a to především při lovech, ale i procházkách v lese, kde se vyskytují divoká prasata. V lesích Středočeského kraje jsou k vidění často. Jejich výskyt ale není vzácný ani v metropoli. Pražané je můžou potkat při venčení třeba v Šáreckém údolí, Řepích, Kunraticích, v oboře Hvězda, Ladronce nebo mimo jiné v okolí Motola.

Z údajů z roku 2017, kdy veterináři zjišťovali výskyt nemoci u prasat na území celé republiky, vyplývá, že se s virem během života setkala více než pětina divočáků. „Přítomnost zjištěných protilátek neznamená, že všechna sérologicky pozitivní prasata jsou nezbytně aktivními vylučovateli viru, toto riziko však existuje. To by si měli majitelé, kteří své psy používají při lovu, uvědomit,“ varuje Vorlíček.