„V centru budou moci být různé typy dlažeb, nejenom křemencová či žulová, ale i taková, po které se lépe chodí třeba v podpatcích. Plánovaná je v historicky méně exponovaných místech,“ uvedl 
k tomu náměstek primátorky Matěj Stropnický, do jehož kompetence spadá Institut plánování a rozvoje (IPR), který dokument zpracoval.

Koncepce by měla v budoucnu sloužit jako podklad pro určení podoby rekonstrukcí ulic v centru. Zahrnuje rozkreslení toho, jaké povrchy mají být v kterých částech pražské památkové rezervace. Bezprostředně z něj však žádné konkrétní projekty nevyplývají. „Není to myšlené tak, že by se zítra začalo podle nějaké mapy plošně rekonstruovat, ale když bude nějaká oprava aktuální, tak se na koncepci bude brát zřetel. Například pokud teď dojde 
k rekonstrukci Karmelitské ulice,“ doplnil Matěj Stropnický. 


Z mapy uvedené v nové koncepci například vyplývá, 
že v ulicích Betlémská, Rytířská anebo Valdštejnská, kde je doteď asfalt, by měla být časem kamenná dlažba.

Podle mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbory Liškové možná bude nutné některé starší projekty podle koncepce upravit, protože rekonstrukce jsou realizovány podle toho, jak je daná ulice prioritní, některé proto mohou být i roky staré.

Závazné standardy

„U některých starších projektů se může stát, že se bude muset zadávací dokumentace změnit, ale to konkrétně u výměny povrchů není problém, občas se to dělá i v průběhu realizace," uvedla Lišková s tím, že na koncepci správa komunikací spolupracovala a s Institutem plánování a rozvoje (IPR) a dlouhodobě s iniciativami institutu nemá problémy.

Jak uvedl mluvčí IPR Adam Švejda, koncepce stanovuje závazné standardy pro rekonstrukci ulic v historickém centru. „Standardy doteď městu chyběly, často tak realizace v pražské památkové rezervaci vypadaly podle toho, kdo dokázal prosadit svůj názor – nejčastěji TSK versus památkáři," doplnil s tím, 
že dokument bude po roce vyhodnocen a případně bude zpracována jeho aktualizace.

Podle Stropnického pražští památkáři kritizovali i schválený dokument, nakonec 
se však podařilo dosáhnout jeho přijetí. „Koncepce byla konzultována s památkáři 
z odborného pracoviště Národního památkového ústavu 
i s Technickou správou komunikací. Památkáři tomu hodně vzdorovali, TSK zase preferuje asfalt, ale nakonec se nám to podařilo prosadit," vysvětlil Stropnický.

Šéf pražských památkářů Ondřej Šefců řekl Pražskému deníku, že vůči koncepci v zásadě nic nemají, ale jde 
o rámcový dokument a konkrétní případy ulic budou potřebovat detailnější schvalování. „Vůči schválené Koncepci živičných a dlážděných povrchů nemáme zásadní výhrady, je ovšem zřejmé, 
že v řadě případů bude třeba 
v praxi jednat o provedení mnoha detailů," uvedl. Mezi detaily zmínil například přechody či parkovací stání.

Problém v použitých materiálech

Z hlediska ochrany povrchů v centru je podle Šefců problémem například snižování výšky chodníků, které se pak dostávají na úroveň vozovky 
a parkují na nich auta. 
„Je to prováděno třeba v užších ulicích, ovšem výsledek je takový, že zanikne chodník a jeho chráněná pozice a auta se velmi agresivně staví kamkoliv, včetně chodníků. Typický příklad je třeba křížení Husovy a Karlovy ulice, kde pak chodec nemá vlastně kudy projít," míní.

Typicky pražské mozaikové chodníky jsou podle něj zpravidla poměrně věrně obnoveny, alespoň pokud jde o jejich vzory. Problém však vidí například v použitých materiálech. „Problém v centru Prahy je mnohdy spíše než v rastru kladení v použitém materiálu, kdy se používají řezané kostky, které mají jinou geometrii, než klasické štípané. Další negativem je, že i některé významné ulice mají chodníky pokryty záplatovaným asfaltem. Typickou ukázkou je například Národní třída," vysvětlil památkář. Na Národní by měl asfalt zůstat i podle schválené koncepce.

S dokumentem nemá problém ani radnice první městské části, které se společně 
s Prahou 2 a Prahou 5 týká. Mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková však upozorňuje, 
že aby byly asfaltové komunikace nahrazeny kamenným povrchem, musí splňovat stejné parametry, například nízkou hlučnost. „Pokud úprava bude splňovat technologické výhody živice, například nízkou hlučnost, vzhledově a materiálově vyhoví požadavkům památkové péče a investor úprav komunikací, především hlavní město prostřednictvím TSK, bude srozuměn s možnou vyšší cenou, je její užití možné. V opačném případě bude dál na frekventovaných trasách v PPR užívána živice," dodala.

Čtěte také: V historickém jádru Prahy bude asfalt nahrazený žulovými kostkami