Křižovatka Argentinské a Plynární ulice je největší hrozbou pražských chodců. Vloni tam auta srazila přecházející lidi čtyřikrát. Dva znich zemřeli. Na území celé metropole bylo smrtelných nehod chodců celkem sedmnáct.

Mrtvých přibývá

Je to paradox. Přestože celkový počet obětí nehod vPraze klesá, mrtvých chodců bylo vloni více než dříve. Mohou za to především široké a frekventované silnice, jako je právě Argentinská. „Problémy jsou na víceproudých komunikacích, které jsou vcentru města. Chodci je mají problém překonávat, auta navíc svádějí krychlejší jízdě,“ míní Michal Křivohlávek ze sdružení Auto Mat, které se situací chodců vpražské dopravě zabývá.

Situace u škol

Magistrát přitom ví ořadě problémových míst, na nichž jsou chodci automobilovou dopravou ohroženi, a průběžně chystá jejich úpravy. Letos půjde na bezpečnost na silnicích, takzvaný Besip fond, změstského rozpočtu 40milionů korun. „Prioritou je pro nás řešení situace uškol, protože děti mají horší vnímavost dopravních situací než dospělí,“ řekl Deníku specialista na rozvoj dopravy Jaroslav Mach zmagistrátu.

Na přechodech pro chodce včetně těch uškol zavinili vloni řidiči 232nehod, o35více než předloni. Řada pražských silnic se tak dočká retardérů před přechody. „Bude to třeba před základní školou vKodaňské ulici, na přístupu do parku Ladronka vTomanově ulici nebo vulici Libocké,“ jmenovalMach.

Protože jsou častým místem nehod itramvajové zastávky, chystá město několik úprav ivtomto směru. Nové ostrůvky tak budou mít třeba zastávky vKeplerově nebo Polabskéulici.

Okruh přivede doměsta další rizika

Zlepšení kritické Argentinské ulice a okolí se však chodci dočkají nejdříve za pět let. Komunikace je totiž součástí vnitroměstského okruhu, jehož dobudování vtéto části města plánuje magistrát právě vtomto termínu. Sokruhem budou spojeny iněkteré bezpečnostní změny křižovatek, proto město nechce před dokončením investovat do jejich úprav další prostředky. „Úpravy bezpečnosti vyžadují kompletní rekonstrukci křižovatky, což přijde na nějakých 15až 20milionů korun,“ uvedlMach.

Právě městský okruh ovšem přivede do metropole další široké silnice, které činí chodcům velké obtíže. „Vůbec přitom neplatí heslo auta pod zem, které město razí. Třeba nad tunelem Blanka na Letné bude další čtyřproudá silnice a lidé zase budou mít problém překonat ji,“ stěžuje si Křivohlávek.

Na vině jsou i chodci

Dopravní policisté, kteří vloni na území hlavního města řešili celkem 686nehod súčastí chodců, ovšem hledají důvody problému spíše než vbezpečnosti systému vchování účastníků silničního provozu. „Může za to dílem nepozornost řidičů, dílem nekázeň chodců,“ říká šéf dopravní policie Pavel Švrčula. Policejní statistika mu vmíře zavinění dává za pravdu. Nehod zaviněných chodci byla zcelkového počtu téměř polovina, přesně 311.Šéf dopravních policistů proto navrhuje řešení, které by naučilo chodce pravidlům silničního provozu a ukázněnosti. „Uneukázněných chodců bych zavedl povinná víkendová školení, vzahraničí taková praxe funguje,“ říká Švrčula.