Velkým tématem, o které se v poslední době zajímá čím dál víc Pražanů, je oživování veřejného prostoru. Jak je Praha v této věci aktivní?

Nejjednodušší, co můžeme udělat, je postavit na veřejné plochy stolky a židle, protože i jednoduché věci mohou udělat velký výsledek. Koneckonců aktuální projekt na Malostranském náměstí je jeden z těch, které bychom chtěli mít na více místech. Chceme zde odstranit parkoviště a do diskuze o dalším využití zapojit místní obyvatele. Přes léto zde vznikne tančírna i další program a umístíme zde nejen židle, ale i pojízdnou kavárnu, slunečníky a stromy v květináčích.

Čím by se mělo hlavní město v otázce veřejného prostoru inspirovat v zahraničí?

Když vcházíte do Millennium Parku v Chicagu, narazíte na obrovskou lesklou fazoli od umělce Anishe Kapoora. Odráží světlo zajímavým způsobem a oživuje prostor. Hromadí se zde lidé a můžete si zde posedět a dát si kávu. Doufám, že se jednou dopracujeme k tomu, že nebudeme dávat jen židličky, ale město bude pořizovat i nová umělecká díla a bude je umisťovat na veřejná prostranství.

Vám tedy chybí současné umění v ulicích?

Jedno z opatření, které jsme si dali i do dodatku naší koaliční smlouvy, je takové, že by město mělo najít dostatek odvahy a prostředků pořídit umělecká díla do města. Jak dále oživovat města?

Praze také chybí fontány. Voda přináší ochlazení a osvěžení, zároveň však funguje i jako výtvarné dotvoření náměstí. Například náměstí Jana Palacha si přímo žádá velkou fontánu.

Proč Praha nevytipuje místa, kde vznikne prostor pro nové umění?

To už dávno máme, ale nyní především řešíme projekty, které musíme. Až pak dojde na ty, které chceme. Navíc s tím souvisí otázka dopravy. Až odkloníme auta z centra, můžeme teprve uvažovat o vytvoření více takových míst.

Léta se hovoří také o rekonstrukci Václavského náměstí. Kdy se Pražané dočkají?

Jsme na dobré cestě, protože velice brzy bychom měli dostat územní rozhodnutí k rekonstrukci dolní části. V příštím roce bychom pak měli začít se samotnými pracemi. Až do poloviny náměstí vznikne pěší zóna, dojde tak k výraznému zklidnění. Budou vysazeny stromy a počítáme s pořádáním kulturních akcí. Navíc do konce letošního roku by měly konečně zmizet nevzhledné stánky s občerstvením.

Dalším místem, kterému se obyvatelé často vyhýbají, je holešovické Výstaviště. Co s ním?

Výstaviště má obrovský potenciál. Kombinace sportu, volného času a zábavy je naprosto ideální. Je velmi potřebné Výstaviště otevřít Praze a propojit ho se sousedním parkem Stromovka. A na tom se nyní pracuje.

Co Praze nyní nejvíce chybí?

Praze velmi chybí moderní architektura. Kromě Tančícího domu tady byly jen dílčí pokusy, které se většinou příliš nevydařily. Velkou chybou pak bylo, že se nepostavila Kaplického knihovna. Na to se měla najít politická odvaha. Proudili by sem lidé, stejně jako proudí za moderní architekturou po celém světě.

Nehodlá magistrát sám v této věci podniknout kroky?

O knihovně se momentálně neuvažuje, ale bavíme se i s developery o myšlence vzniku centra současného umění a o koncertním sálu. Nabízí se různé lokality, například „Stalin" na Letné, Nákladové nádraží Žižkov nebo Karlín.

Přejďeme teď k méně populárním otázkám. Hlavní město se mnoho měsíců utápělo v politické krizi, Je teď vedení Prahy konečně stabilní?

Čas ukáže, jestli je stabilní. Je to stejná koalice až na jednoho člověka, který ji do určité míry destabilizoval. Nebýt toho člověka, nemuseli jsme tady mít prodlevu šesti měsíců.

Máte na mysli bývalého náměstka za Trojkoalici Matěje Stropnického. Byl tedy hlavní příčinou rozkolu on?

Jistě, zveřejňuje do tisku různá prohlášení, která jsou přinejmen-ším podivná. A dělá to jako člověk, který velí straně v koalici. Je to nešťastné, když má politik jako pracovní nástroj konflikt, místo aby se snažil domluvit. Ale to je nastavení osobnosti, a to ani kritizovat ne-jde, on za to asi nemůže.

Jaká je podle vás aktuální situace v klíčovém Institutu plánování a rozvoje Prahy, který má mimo jiné na starosti i Metropolitní plán?

Od té doby, co jsem dostala institut do své kompetence, bavila jsem se s mnoha zaměstnanci a především s vedením. Například otázka notifikace Pražských stavebních předpisů mi ale ukázala, že tato organizace není nikým řízena. Nelíbila se mi i hromada dalších věcí. Například jsem několikrát upozorňovala ředitele, že není možné neplnit úkoly rady města a nechat ve společnosti s rozpočtem 300 milionů korun dělat každého, co chce.

Proto jste nařídila audit?

Ano, nejprve jsme tam poslali kontrolu a následně i audit, který ukázal na některá závažná pochybení v oblasti nakládání s veřejnými prostředky, ale i na nevhodnou organizační strukturu nebo na špatnou morálku práce. To jsou věci, které jsou alarmující. Nezpochybňuji, že zde pracují talentovaní lidé, včetně ředitele Petra Hlaváčka, ale očekávám od takto důležité organizace, že bude v první řadě pracovat pro Prahu a její radu a nebude si dělat vlastní politiku.

Jaký budou mít dopad výsledky auditu na Institut plánování a rozvoje Prahy?

Ta pochybení jsou tak zásadní, že nevylučuji, že budeme muset v této věci podat trestní oznámení. Na základě auditu nám nic jiného asi nezbyde, protože musímE konat.

IPR ale argumentoval, že většina pochybení vznikla už za předchozího vedení. S tím nesouhlasíte?

Není to úplně pravda. Jsou tam pochybení, která jsou z let 2010 až 2012, ale existují i aktuální problémy. Například jsme se snažili rekonstruovat data, která byla záměrně smazána. Poslali jsme auditory ještě na dopracování a jejich specialisté následně prohlásili, že některá data jsou ztracena a došlo k záměrnému smazání. Nebylo to však před lety, ale až poté, co se zjistilo, co v auditu je.

Chystáte se odvolat ředitele Petra Hlaváčka?

Myslím, že pan ředitel dělá především vše proto, aby odvolán byl. Dělá si svoji kampaň místo toho, aby skutečně pracoval na Metropolitním plánu.

Znamená to tedy, že ho odvoláte?

Uvidíme, není v mé kompetenci, abych to navrhovala. Každopádně by bylo užitečné, kdyby organizaci vedl člověk, který v první řadě umí řídit a až ve druhé kreslit budovy. Podle mého názoru jím současný ředitel není.

Metropolitní plán musí být hotov do konce roku 2020, jak tento termín ještě stihnout?

Je potřeba najít konsenzus a vytvořit rekonstrukční skupinu, která je schopna celou věc převzít a dotáhnout tak, aby to korespondovalo s pravidly tvorby územního plánu. A abychom ve zrychleném modu byli schopni plán projednat. Ale nevím, jestli to všechno stihneme. Už jsme ztratili spoustu času nesmyslným kecáním například o tom, zda mají být notifikovány pražské stavební předpisy.

Jaký má mít budoucí Metropolitní plán vztah k developerům?

V minulosti se razila teorie, že developer je zločinec. To se mi nelíbí a je to škodlivé pro další vývoj Prahy. Nejhorší situace ale nastává tehdy, kdy neexistují pravidla nebo není tlak na jejich dodržování. Jejich nejasnost pak vede k velké svobodě výkladu. Musí existovat pravidla, která budou platit pro všechny. Developeři by měli být součástí diskuze, když se buduje nová část města. Dostávají možnost stavět a mít zisk, měli by se však zároveň podílet například na budování škol nebo infrastruktury v místě.

Čtěte také: IPR hledá nového ředitele sekce, která má na starosti územní plán