Kliknutím zvětšítePlný sál budovy na Mariánském náměstí, vášnivé debaty, hlasovací zařízení v pohotovosti. Tak vypadal Středoškolský sněm, na kterém se sešlo přes 60 studentů z gymnázií, obchodních akademií, hotelovek, ale i konzervatoří.
Ustavující zasedání
Na programu měli studenti dvě zásadní věci zvolit si ze svých řad předsedu a dva místopředsedy a začít diskutovat o tématech, které je pálí o pražské dopravě a školních jídelnách.
„Už v roce 2015 začala vznikat koncepce podobná sněmu. O samotném Středoškolském sněmu jsme pak začali jednat minulý rok v létě s radní Irenou Ropkovou, které se projekt zalíbil a díky její spolupráci jsme byli schopni uspořádat v listopadu 2017 ustavující zasedání,“ uvedl Michal Pitr, místopředseda České středoškolské unie, která sněm pořádá.
Sněm by měl být poradním orgánem
Od toho byl jen krůček k letošnímu druhému zasedání. Jeho příprava trvala organizátorům více než 200 hodin a připravoval ho šestičlenný tým spolu s radní v průběhu celého ledna a února. Radní pro školství a evropské fondy Irena Ropková vidí ve Středoškolském sněmu velký potenciál a přeje si, aby plnil funkci poradního orgánu městské rady.
A jaká očekávání mají studenti od Středoškolského sněmu? „Chtěli bychom, aby se do komunálních voleb stal náš sněm orgánem, na který budou politici pohlížet jako na respektovaného partnera. Chceme být slyšet. A chceme, aby naše usnesení, která přijmeme, měla nějakou váhu,“ řekla Pražskému deníku Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie.
Získat přízeň mladých z učňáků
A dodala, že ještě větší váhu by Středoškolský sněm získal, kdyby v něm byli zastoupení i mladí z učilišť. „Mezi 65 zástupci bohužel zatím není jediné učiliště. A to je škoda. Do dalších sněmů máme tedy před sebou velký úkol získat přízeň mladých z učňáků. Věřím, že pokud se k nám připojí, společně dokážeme prosadit spoustu věcí. Například finanční ohodnocení na praxích, které je v současné době žalostné a nemotivující 20 korun za hodinu.“
Předseda Středoškolského sněmu DOMINIK DUCHEK z Gymnázia Arabská řekl Pražskému deníku:„Doprava v Praze, kvalita školního stravování a participativní rozpočty jsou mými prioritami“
Gratuluji ke zvolení předsedou sněmu. Jak dlouhá byla cesta k této funkci?
Chtěl jsem ovlivňovat dění na naší škole, aby byla ještě lepší, aby se rozvíjela. Pak škola dostala nabídku na listopadový Středoškolský sněm. A ředitelka a naše studentská rada vyhodnotila, že bych měl být já tou osobou, která bude naše studenty reprezentovat.
Čím jste zástupce sněmu oslovil ve svém projevu, že vám nakonec dali důvěru?
Možná jsem měl oproti ostatním kandidátům navrch tím, že jsem byl stručný a věcný. Řekl jsem, kdo jsem, co chci, co mám v plánu.
Probíhala zákulisní vyjednávání o podpoře?
Ne. Už v listopadu jsem se projevil hlavně v diskuzích a při procedurálních věcech, takže věřím, že toto rozhodlo.
Jako předseda sněmu budete s radními jednat o tom, co studenty pálí. Jaká témata jsou pro vás nejdůležitější?
Největší problém mám se spoji v MHD. Bydlím v centru a permanentně se stává, že se mačkám v tramvaji nebo že daný spoj vůbec nepřijede. Dalším problémem, které vidím napříč pražskými školami, je jídlo ve školních jídelnách. A v neposlední řadě chci podpořit studenty, aby si prostřednictvím participativního rozpočtu spolurozhodovali o některých školních projektech.
V předsednictvu Středoškolského sněmu jsou samí muži. Čím si to vysvětlujete?
Začíná to už na středních školách, kde se ve studentských radách prosazují především kluci. A nejsilnější kandidát z té dané školy se pak dostane sem na sněm. Proč to tak je, to je těžké říci. Ale když se podíváte na politiky, je to podobný vzorek jako u nás ve sněmu.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
