Množství „prázdných“ domů a bytů v metropoli sice celkově klesá. V užším i širším centru ale pořád chátrá nezanedbatelný počet především činžovních domů. Jsou mezi nimi i známé budovy.

V Praze je podíl neobydlených nemovitostí nižší 

Analýza vychází z dat z posledního sčítání lidí, domů a bytů před šesti lety. Tehdy bylo v hlavním městě z celkových asi 100 tisíc domů určených k bydlení 7022 bez jediného obyvatele. Neobydlených bytů bylo zhruba 45 tisíc, přibližně o 10 tisíc méně než na začátku století.

Podíl těchto nemovitostí je v Praze i vzhledem k vyšší poptávce po bydlení nižší než ve většině země. Výraznější zastoupení chátrajících objektů v hlavním městě ale naznačují uváděné důvody neobydlenosti. Zatímco v ČR je bezmála polovina neobydlených domů užívaných k rekreaci, v Praze jsou to jen jednotky procent. A u víc než dvou třetin jsou uvedené „jiné důvody“.

U starších objektů jsou nevyjasněné majetkové vztahy 

Konkrétní příčiny bývají rozmanité, podotýká i architekt Štěpán Toman z ateliéru Ting Architects. „U starších objektů jsou to hlavně nevyjasněné majetkové nebo právní vztahy, koupě objektu za účelem pozdějšího prodeje anebo vysoké náklady na jejich renovaci.“ Podle Tomana by přitom vyřešení těchto komplikací s rekonstrukcí nebo dědickým řízením mohlo podstatně navýšit nabídku cenově dostupného bydlení, ať už nájemního, nebo na prodej, po kterém je v Praze přepjatá poptávka.

„Problém je ale v tom, že opravovat starší byty se majitelům vyplatí jen do luxusnější úrovně. U klasických prvorepublikových činžovních bytů o dispozici 1+1 se celková rekonstrukce pohybuje někde mezi 400 až 600 tisíci korunami v závislosti na stavu sítí, vytápění a konstrukcí.  U vlastního objektu opravu nejčastěji potřebují okna, střecha a rozvodné sítě. Což mohou být pro majitele menších činžovních domů už takové náklady, které nejsou s to unést. Tyto případy je však možné řešit například spoluúčastí.“

Spolkem proti chátrání 

Problémy spojené s neobydlenými domy se snaží řešit spolek Prázdné domy, který se zaměřuje hlavně na chátrající objekty. Kdokoliv může na jejich existenci upozornit a spolek je zanáší do databáze, zobrazené na internetu ve formě mapy. V celé zemi teď spolek eviduje víc než 16 stovek prázdných domů a v Praze okolo tří set nejvíc z nich v užším centru. „Dlouhodobě prázdný dům představuje pro svou lokalitu potíže, přitahuje negativní sociální jevy a snižuje hodnotu okolních nemovitostí.

Zastavují se nové a nové plochy, přitom v centrech měst čekají na své využití prázdné nemovitosti. Nikdo netuší, kolik chátrajících nemovitostí se ve městech nachází, protože žádná databáze nevyužívaných objektů dosud neexistovala,“ upozorňují webové stránky www.prazdnedomy.cz. Jejich provozovatelé se také snaží „komunikovat s vlastníky a upozorňovat je na nezabezpečené objekty“ nebo „bojovat proti účelovému chátrání budov“.

Město vlastní např. „Kafkův dům"

Vyšší podíly neobydlených domů se vyskytují většinou v okrajových částech metropole. Vůbec nejvíc jich bylo při posledním sčítání v Troji. Pokud jde o nemovitosti ve vlastnictví města nebo městských částí, přední příčky v „neobydlenosti“ zaujímá i Praha 1. Město tam vlastní třeba dosud prázdný „Kafkův dům“ na stejnojmenném náměstí. Magistrát v něm údajně plánuje vybudovat byty a muzeum.

Všeobecně známým problém je existence chátrajících domů, kupovaných hlavně v centru za účelem dalšího prodeje nebo předem nejasného investičního záměru. Například za Andělem kolem ulice Plzeňská je pořád větší množství starších zanedbaných činžáků, které v 90. letech minulého století skoupili italští i jiní podnikatelé a přeměnili je na „kancelářské prostory“. Jejich rekolaudaci na byty dnes ale brání přísnější předpisy, které stanovují mimo jiné minimální míru světelnosti. To je problém zejména ve spodních patrech. „Přeměna zpět na byty může být občas opravdu komplikovaná. U některých staveb je třeba velmi problematické doložit parkovací stání nebo některé hygienické předpisy, oslunění osvětlení a podobně,“ dodává Štěpán Toman.

Další neobydlené domy v pražské metropoli
Desfourský palác Na Florenci 1023
Dům uměleckého průmyslu Národní 38
Palác Alfa Václavské náměstí 785
Cukrovarnický palác Senovážné náměstí 976
Měšťanský dům U Kundraticů Pohořelec 112
Palác Hrobčických a Wimmerův Rytířská 402
Hotel Vaníček Na Hřebenkách 1284
Kočího a Roškotova vila Milady Horákové 260 a 179
Zdroj: prazdnedomy.cz