Měl to být hotel světového jména, kde se začnou ubytovávat movití zahraniční turisté. Teď však obývají areál Sixtova domu leda tak bezdomovci.

Dříve věhlasný objekt na rohu Celetné ulice a Staroměstského náměstí se stal pouze obětí neúspěšného záměru investora a roky chátrá. Patří mezi desítky pražských historicky významných staveb, kterým zvoní umíráček.

Praha 1obesílá majitele

Jen v Praze 1 je chátrajících, pro památkáře zajímavých objektů kolem dvaatřiceti. Radnice už proto na svých stránkách zveřejnila jejich seznam a snaží se donutit majitele, aby jednali.

„Celé území první městské části je vedeno jako městská památková rezervace. Chceme proto, aby neopečovávané domy postupně vymizely, a nahradily je objekty opravené,“ vysvětluje starosta Prahy 1 Petr Hejma (ODS). Radnice Prahy 1 proto všechny zanedbané stavby vyfotografovala a obeslala jejich vlastníky. „Někteří nám odpověděli, ale je řada těch, od nichž se nám reakce nedostalo,“ doplnil Hejma.

Nejasný vlastník

Podle vedoucího odboru památkové péče Jana Kněžínka patří nemožnost dohledat vlastníka k hlavním příčinám toho, že domy chátrají. „Špatný investiční záměr, nepovedené restituce nebo nedořešené majetko-právní vztahy – to všechno vede k zanedbání péče,“ popsal Kněžínek.

Jako příklad uvedl nádraží Vyšehrad. „Pokud žije vlastník nemovitosti v Česku, vypátrat se nám ho povětšinou podaří. Jsou ale stavby, kde končí stopa po majitelích v cizině,“ popisuje.

Problém v centru i na okraji

Památkáři si dělají starosti například se Salmovským palácem v sousedství Pražského hradu, ale též o Trauttmannsdorfský palác, Mazanku, Rokosku, usedlosti Cibulku či Kajetánku. Problémy mají pamětihodnosti v centru i na okraji metropole. „Chátrajících objektů rok od roku ubývá, ty, co zbývají neopravené, jsou ale o to více vidět,“ shrnul Kněžínek. Magistrát investoval do historických budov v posledních pěti letech téměř půl miliardy korun.

#nahled|https://g.denik.cz/63/2a/info_ohrozene_pamatky_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/63/2a/info_ohrozene_pamatky.jpg|Přehled chátrajících památek v Praze#

Svou zkušenost s neudržovanými domy má i Richard Tauer z městské police, který v Praze mapuje bezdomovce. Tito lidé se totiž kromě zahrádkářských kolonií a okolí metra ubytovávají i v chátrajících objektech. „Pobývají například v památkově chráněných hrobkách na německém hřbitově pod Olšany, v altánku u kostela sv. Michala nebo ve vile ve Skalní ulici,“ popsal Tauer.

Metropoli podle radního pro kulturu Milana Richtera záleží na stavu historických objektů, v rozhovoru pro Deník mimo jiné řekl:

Praha letos investovala do památek skoro 200 milionů

Téměř půl miliardy investoval do oprav historických památek v posledních pěti letech pražský magistrát. V polovině prázdnin pak vydal publikaci o padesátce nejzdařilejších rekonstrukcí. Další objekty se však rozpadají. Co Prahu trápí nejvíc, Deníku nastínil městský radní pro kulturu Milan Richter (ODS).

Kolik investoval pražský magistrát do rekonstrukce památek za letošní rok?

Dosud bylo prostřednictvím grantů rozděleno 80 milionů. Přispíváme jak na stavby v soukromém vlastnictví, tak na církevní objekty. Dalších 110 milionů připadlo na rekonstrukci Karlova mostu.

Jaké významné opravy památek současné době probíhají či byly nedávno dokončeny?

V nějaké fázi realizace je momentálně asi 50 projektů, na prvním místě je ovšem samozřejmě Karlův most.

Co považujete za největší problém, pokud jde o obnovu památek?

Jedním z nejpalčivějších případů je momentálně kostel svatého Mikuláše. Momentálně se teprve zpracovává znalecký posudek, ale podle prvních informací je situace opravdu špatná, alarmující je především stav fasády. Rekonstrukci by si zasloužilo také Husovo sousoší na Staroměstském náměstí, tam ale není problém v nedostatku prostředků, ale ve smlouvě s reklamní agenturou, která byla na restaurování soch uzavřena. Mezi další budovy, které čekají na opravu, patří například Clam-Gallasův palác na Starém Městě.

Jak velké části žádostí o grant dokáže město vyhovět?

Orientačně mohu říci, že město poskytuje přibližně třetinu až polovinu požadovaných prostředků. Minulý rok jsme zpřísnili proces schvalování žádosti – například na objekty v soukromém vlastnictví přispíváme maximálně padesáti procenty z celkových nákladů na rekonstrukci. To se pochopitelně netýká církevních objektů, tam lze přispět až do sta procent.

JAN VÁVRA