Přestože od zavedení novinek uplynulo více než čtvrt roku, mnozí se s nimi nechtějí smířit. „S cestujícími jako s hlavním partnerem při plánování změn se vůbec nepočítalo. ROPID a vedení města si počínají způsobem: My víme, jak máte nejlépe jezdit, a také vás to naučíme," vyjádřila postoj nespokojených cestujících Alena Rybníčková z Pražského fóra. „Nechovají se k cestujícím jako k lidem, ale jako k balíkům. Balíku nevadí, když je ve zvětšené míře překládán, ani když na svůj překlad, tedy přestup, čeká," glosuje dále Rybníčková a další aktivisté jí dávají za pravdu.

Přibývá totiž sdružení volajících po komplexní studii, která by zhodnotila, jak se nový systém městské dopravy promítl do života většiny Pražanů.

„Nadzvedla nás ze židle překotně uskutečněná opatření, která nevycházejí vstříc potřebám nejslabších," zlobí se Jarmila Johnová, předsedkyně sdružení Pražské matky. Podle ní dopravní podnik při přípravě změn vůbec nevzal v potaz maminky s kočárky, děti, seniory nebo handicapované osoby. Každý nový přestup pro ně totiž znamená problém. Tito lidé měli naučené trasy, které jim usnadňovaly pohyb po městě. Jenže spoje, na které byli zvyklí, přestali fungovat a oni se při přepravě špatně orientují.

Maminky za volantem

„Maminky pro své děti vybíraly školy a další aktivity s ohledem na dopravní dostupnost. Školáky naučily zvládat trasy z domova na kroužky či zpátky, aby se po městě mohli pohybovat sami. Jenže nový přestup znamená, že se děti mohou zapomenout a přejet zastávku. Když jim dojde, že měly vystoupit, zpanikaří, protože se najednou ocitnou někde, kde to neznají," vysvětluje Karin Marques z vršovického komunitního centra K2.

A dodává, že nový systém přesně tyto zmatky u školáků vyvolal, takže maminky pak složitě hledaly své ratolesti po celé Praze.

Další důsledek podzimních novinek je prý více maminek za volantem. Přepravovat se s kočárkem po městě může být natolik náročné, že i na krátkou vzdálenost raději použijí auto. „Když jede přímý spoj, použijete MHD, jakmile se na trase objeví třeba jen jeden přestup, sedáte do auta," líčí své zkušenosti Marques.

Stejná zastávka

Dopravní podnik však nebere popsané skutečnosti nikterak tragicky. Jeden přestup totiž podle jeho zástupců neznamená výrazné zhoršení dopravy. Navíc prý naprostá většina Pražanů musela na svých cestách přestupovat již před změnami, týkalo se to tedy i dětí a maminek.

„Existovalo mnoho dětí i maminek z různých částí Prahy, které prostě přímé spojení neměly a přestupovat musely. Naopak vzniklo mnoho nových přímých spojení pro většinové proudy cestujících," vyjádřil se Filip Drápal, mluvčí společnosti ROPID. Pokud už jsou lidé nuceni k přestupu, zvětšení komfortu pro ně může znamenat, že se v mnoha případech odehrává na téže zastávce. „Není tedy nutné kamkoliv přecházet," argumentuje Drápal.

Dalším vstřícným krokem, především pro osoby se sníženou mobilitou, je podle mluvčího ROPIDU i zvýšený počet midibusových linek, které jsou bezbariérové a spojují zdravotnická zařízení, úřady a jiné instituce s hůře dostupnými obytnými oblastmi.

Dopis primátorovi

Přesto se dopravce tímto krokem nezavděčil. Iniciativy s jeho počínáním nejsou spokojeny. Primátoru Bohuslavu Svobodovi dokonce poslaly otevřený dopis, ve kterém žádají o pozastavení změn, dokud nebudou projednány s veřejností. Apelují na magistrát, aby vypracoval nezávislou studii, na které se budou podílet kromě akademiků i lidé z různých oborů a sociálních oblastí.

„Primátor přislíbil, že se zasadí o vypracování takové studie. Dokonce jsme mu předali kontakt na odborníky, kteří jsou schopni provést nezávislé hodnocení," nastiňuje jednání s vedením města Johnová. To zatím vyčkává.

Průzkum

Dopravní podnik se ohrazuje, že spokojení cestující nemají ve zvyku se ozývat a že změny nemůže posuzovat pouze na základě negativní odezvy.

„Nemáme k dispozici žádné relevantní údaje, které by hovořily o názoru většiny cestujících takový reprezentativní průzkum se právě provádí a až nyní je to z důvodu potřeby určitého časového odstupu, aby si lidé na nový systém stačili zvyknout," zní z úst ROPIDU.