Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čestná občanství v Praze? Kriegel ne, Thatcherová ano

Praha - Byl František Kriegel padouch, nebo hrdina? A zaslouží si udělení titulu čestného občana? Právě nad těmito otázkami v pondělí několik hodin vedli vášnivé diskuse zastupitelé Prahy 2.

27.8.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Nakonec se rozhodli, že významného představitele KSČ a muže, který jako jediný odmítl v srpnu 1968 podepsat na nátlak Moskvy dokument fakticky schvalující sovětskou okupaci, neocení.

A to přes jasnou argumentaci zastupitele Michala Uhla (nezávislý, zvolen za Stranu zelených), který s návrhem přišel, i místostarostky Kateřiny Jechové (SZ) či zastupitele Jana Pecha (ČSSD), již se k němu připojili. „(Kriegel) Počítal s tím, že za to může zaplatit životem. Měl by být vzorem a mementem," říkal Uhl.

„František Kriegel nepochybně projevil osobní statečnost, ale v roce 1948 byl jedním z čelných soudruhů, kteří budovali komunistický režim," znělo naopak z druhé strany, v tomto případě od zastupitele Jaroslava Šolce (Občané za spokojené bydlení).

K názoru, že Kriegel se sice zachoval v roce 1968 hrdinně, ale že převažuje pachuť z toho, že 20 let předtím pomáhal budovat totalitní režim, se vedle většiny zastupitelů připojila i starostka Jana Černochová (ODS).

Někdejší lékař, účastník válek ve Španělsku i jihovýchodní Asii, zástupce velitele hlavního štábu Lidových milicí v polovině 40. let, poradce kubánské vlády v otázkách zdravotnictví v 60. letech, přední osobnost pražského jara 1968 a signatář Charty 77 ostatně nerozděluje jen politiky.

Český rozhlas nedávno uvedl, že zatímco Konfederace politických vězňů Kriegelovo hrdinství odmítá, Nadace Charty 77 je přesvědčena o jeho statečnosti a pojmenovala po něm i ocenění za občanskou statečnost.

Střet, co nevzbudil ani Otakar Vávra

Že šlo o nebývalý střet názorů, potvrdili Pražskému deníku zástupci všech velkých městských částí, napříč Prahou 1 až 11. „Už jsem tady poměrně dlouho, ale nemám pocit, že by některá z osobností někdy vzbudila nějaké vášnivější diskuse,“ řekl mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Výrazně negativní ohlasy se podle něho neobjevily ani, když byl v této městské části oceněn režisér Otakar Vávra, jehož státní medailí Za zásluhy vyznamenal v roce 2004 i tehdejší prezident Václav Klaus.

Vávra je jeden z nejplodnějších českých filmových režisérů všech dob, natočil přes 50 filmů, mimo jiné Krakatit, Kladivo na čarodějnice, husitskou trilogii Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem nebo Romanci pro křídlovku. Na FAMU, kterou spoluzakládal, vyučoval Miloše Formana, Věru Chytilovou, Jiřího Menzela nebo Emira Kusturicu. Kritici mu ale vyčítali, že dokázal „proplouvat“ za každého režimu. Například Vladimír Just o něm hovořil jako o „velkém inkvizitorovi“, Pilátovi a „géniovi průměrnosti“.

„Očekávali jsme tehdy, že to může vzbudit negativní ohlasy, ale nakonec panovala poměrně široká shoda, že jde 
v první řadě o významného filmaře, který si ocenění zaslouží,“ zavzpomínal Vokuš 
z Prahy 7. A stejně hovořili i jeho kolegové. „Mluvil jsem s několika pamětníka, žádná - abych tak řekl - řežba kolem toho podle nich v minulosti nebyla,“ uvedl Jiří Bigas, tiskový mluvčí nejlidnatější městské části v metropoli, Prahy 4.

Rarita na Praze 3: občané chtějí škrtat

Zdaleka to však neznamená, že by udílení čestných občanství byla vždy formalita. 
„U nás jsme teď dokonce zaznamenali i návrh na vyškrtnutí,“ prozradila Pražskému deníku starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09). V této městské části neudělují klasický titul čestného občanství, významné osobnosti spojené s městskou částí zde zapisují do takzvané Knihy cti. „Je to ale jen formální rozdíl,“ uvedla starostka.

Návrh na vyškrtnutí z Knihy cti se týká bývalého šéfa oblastního sdružení ODS 
a podnikatele Pavla Hurdy, který byl mezi čestné osobnosti zapsán v roce 2006 při příležitosti jeho šedesátých narozenin. „Vyzvali mě k tomu občané, je to věc, která je výsostně politická, a proto to předložím na zastupitelstvo, protože 
k tomu musí vést politická debata. Sama jsem ráda, že nebude rozhodovat rada, ale celé zastupitelstvo, protože to asi bude dost vážná diskuse,“ přiznala starostka.

Hurda není v její městské části jediným překvapivým jménem. Na Praze 3 byli v minulosti oceněni také třeba podnikatelé Pavel Hejda a Josef Fojtík. Zatímco většina ostatních oceněných má na webových stránkách Prahy 3 vyčerpávající medailon, 
u těchto dvou je uvedena pouze stručná poznámka: „podnikatelé Auto Jarov“. „Mám pocit, že to bylo vyloženě účelové, politické rozhodnutí,“ říká dnes starostka Hujová. V oficiálním zápisu je podle ní uveden důvod: „Za podnikatelské úspěchy na území městské části Praha 3.“

„Železná lady“ a 98 dalších oceněných

Třetí městská část patří vůbec k rekordmanům, co se počtu čestných občanů týče. Má jich 99. A vedle všeobecně oceňovaných osobností spojených se Žižkovem, jako byli spisovatel Jaroslav Foglar, vůbec první oceněný v roce 1992, herečka Jiřina Jirásková nebo Olga Havlová, jsou zde i méně očekávaná jména. Třeba někdejší britská premiérka, „železná lady“ Margaret Thatcherová.

„Byla zapsána u příležitosti položení základního kamene sochy Winstona Churchilla 
v květnu 1996. Tehdy jsem ještě samozřejmě starostkou nebyla, ale vybavuji si, že šlo 
o velmi sledovanou událost. Paní Thatcherová osobně přijela, byl tady i tehdejší předseda sněmovny Václav Klaus,“ uvádí starostka.

Podobná ocenění zahraničních státníků jsou v Praze výjimečná. Většinou městské části vybírají osobnosti, které v jejích ulicích zanechaly významnější stopu než je poklepání na základní kámen. „Ideální je, když se daná osobnost v naší městské části narodí, žije a pracuje tady. Ale oceňovány samozřejmě jsou 
i lidé, kteří se tady narodili 
a pak je život zavál jinam, nebo naopak se sem přestěhovali a pomáhali šířit dobré jméno své čtvrti,“ přiblížil mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši.

Právě Praha 6, nepočítáme-li Knihu cti na Praze 3 fungující už od roku 1992, je podle jejího mluvčího první městskou částí metropole, která podobná ocenění udílí. A sice od roku 2002.

Štědrá Praha 1 je výjimkou

Městské části zpravidla svým čestným občanům udílejí nejrůznější upomínkové předměty, osvědčení či památní plakety. „Jednou za rok se 
s nimi zástupci městské části pak setkávají,“ řekl mluvčí Prahy 4 Jiří Bigas.

Výjimečně štědrá je pak Praha 1, která čestným občanům předává i finanční dar. „Udílíme dvě ceny. Buď cenu Prahy 1, nebo čestné občanství,“ řekla mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. „Dříve činil dar 250 tisíc korun pro čestného občana a 100 tisíc těm, co obdrží cenu Prahy 1. V tuto chvíli se to snížilo na 100, respektive 50 tisíc,“ popsala Blažková.

I z tohoto důvodu je oceněných na Praze 1 podle Blažkové poměrně málo. „V rozpočtu máme prostředky na jedno čestné občanství a jednu cenu Prahy 1 za rok. A ne vždy to musíme vyčerpat,“ doplnila. Praha 1 zatím ocenila sedm osobností, čtyři během života a tři posmrtně, in memoriam. Ve srovnání s ostatními to skutečně není moc.

Vedle už zmíněných 99 osobností na Praze 3 je výrazných i víc jak sedm desítek oceněných na Praze 11. Zde je přitom oceněných relativně nejvíc, protože několikrát došlo i ke skupinové ceně, například pro družstvo florbalistek Herbadent Tigers Sportovní Jižní Město, které bylo vyznamenáno v roce 2010 po zisku titulu mistryň České republiky. Čestnou občankou Prahy 11 se pak staly i dlouholetá učitelka zdejší mateřské školy Milada Kovářová nebo vedoucí artotéky Městské knihovny na Opatově Olga Kučerová.

Ve většině městských částí je spíše zvykem, že ocenění jsou udělována převážně veřejně známým osobnostem. „Nikdy u nás nebyl žádný problém s tím, když se oceňovali obyčejní lidé za neobyčejné věci. Například florbalistky jméno Prahy 11 hodně zviditelnily,“ uvedla Šárka Cicvárková z Prahy 11.

Tři městské části neoceňují

Ale výjimkou nejsou ani městské části, kde se čestná občanství neudělují. Týká se to Prahy 5, 8 a 10. Poslední zmíněná ale podle mluvčího Jana Charváta o zavedení tohoto ceremoniálu uvažuje. „Ocenění čestných občanů chystáme. Pokud se to schválí, měla by o nich rozhodovat komise složená ze zástupců všech politických stran,“ přiblížil Charvát z Prahy 10.

Výběr z čestných občanů Prahy

Praha 1 (jako jediná městská část čestné občany odměňuje i finančně)
Hana Hegerová, Ilja Hurník, Karel Václav Petřík (brigádní generál), Josef Hyzler (architekt)

Praha 2
Milan „Mejla" Hlavsa, Olbram Zoubek, Břetislav Pojar, Ája Vrzáňová, Arnošt Lustig, Josef Suk, Alexander Beer, Václav Benda, František Černý, Naděžda Kavalírová

Praha 3 (doslovný titul čestný občan není, užívá se zápisu do Knihy cti)
Jaroslav Foglar, Miroslav Ondříček, Vlastimil Brodský, Jiřina Jirásková, Olga Havlová, Margaret Thatcherová, Radovan Lukavský, Jára Cimrman, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Václav Bělehradský, Miroslav Moravec, Pavel Hurda (bývalý zastupitel 
a radní za ODS), Jan Pirk, Vladimír Neff, Jan Saudek

Praha 4
Adolf Born, Augustin Bubník, Ivan Klíma, Zdeněk Miler, Jaroslav Němeček, Pavel Pafko, Eva Zaoralová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Václav Neckář, Jan Hrušínský

Praha 5
Za poslední dekádu nikomu čestné občanství uděleno nebylo. Praha 5 využívá pouze udělení čestného uznání a ocenění významných osobností medailí za zásluhy. Loni mezi oceněnými byly velmi známé osobnosti včetně olympijské vítězky Miroslavy Knapkové, chirurga Pavla Pafka či umělecký pár Niny Divíškové a režiséra Jana Kačera. Ocenění in memoriam převzali za své otce synové knihovníka a heraldika Bohumíra Lifky a spisovatele a člena protinacistického odboje Jana Kefera. Záslužná medaile Prahy 5 je pak nejvyšší ocenění této městské části, navazující na historickou „Záslužnou medaili města Smíchova", udělovanou na počátku 20. století. V minulosti jimi byli oceněni například chirurg a lékař Josef Koutecký, kameraman Miroslav Ondříček nebo tajemnice Českého svazu bojovníků za svobodu Marie Tykalová. Jako historicky nezapomenutelná osobnost obdržel medaili in memoriam i francouzský rodák, inženýr a paleontolog Joachim Barrande, po němž je pojmenována i část Prahy 5 - Barrandov.

Praha 6
Václav Havel, Iva Janžurová, Eva Pilarová, Oldřich Kulhánek, Ivan Vyskočil, Zdeněk Mahler, Jaroslav Seifert, Jiří Suchý, Antonín Holý, Josef Masopust, František Fajtl, Jiří Stránský, Otto Wichterle

Praha 7
Karel Šiktanc, Otakar Vávra, Ivan Medek, Jaroslava Moserová, Petr Eben

Praha 8
Žádné čestné občanství dosud uděleno nebylo

Ilustrační foto.Praha 9
Emil Kolben, Zdeněk Mahler, Václav Klaus, David Svoboda

Praha 10
Žádné čestné občanství dosud uděleno nebylo, podle mluvčího Jana Charváta ale návrh, aby se tak dělo, podaný je. Rozhodovat 
o něm zřejmě bude až nové zastupitelstvo po komunálních volbách. V Praze 10 určitě připadá v úvahu ocenění například bratří Čapků. „Nepočítáme-li první rok, kdy osobností zřejmě bude více, oceňovat bychom chtěli vždy dva či tři významné občany, určitě nebudeme oceňovat desítky osobností ročně," prozradil Charvát.

Praha 11
Štěpánka Hilgertová, Erazim Kohák, Tereza Maxová, Vlado Milunić, Jaroslav Svěcený, Max Švabinský, Miloslav Švandrlík, družstvo florbalistek Herbadent Tigers Sportovní Jižní Město

Autor: Ondřej Leinert

27.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
26

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení