Záměr se nepodařilo zcela naplnit, neboť střední školy, které mají trvalý nedostatek uchazečů, si stanovily minimální bodovou hranici pro přijetí. Přesto učitelé na základních školách oceňují, že díky zkouškám žáci aspoň do jara závěrečného ročníku neházejí učení za hlavu.

ANGLIČTINU ZVLÁDAJÍ

InfografikaZdroj: Deník

Tím také získalo na větší významnosti pravidelné testování žáků, které provádí Česká školní inspekce. Letos se prověrek znalostí zúčastnilo 90 tisíc žáků 5. a 9. tříd z 3700 základních škol. Kromě matematiky, češtiny a cizího jazyka se testovaly i dovednosti v dalších klíčových oblastech.

Porovnávání znalostí v závěrečných ročnících prvního a druhého stupně je důležité i proto, aby se zjistilo, kde nastává zlom v zájmu o daný předmět a jeho zvládání. Páťáci například vykázali nejlepší znalosti v angličtině, kde plná polovina žáků vyřešila aspoň čtyři úlohy z pěti. Nejméně úspěšní byli naopak deváťáci v matematice, při níž každý třetí žák vyřešil jen 40 procent úloh.  Nejlépe si vedli školáci v Praze, nejhůře v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Pozoruhodným zjištěním je fakt, že 30 procent žáků víceletých, tedy elitních gymnázií pro nadané děti, dosáhlo horších výsledků než jejich vrstevníci na základních školách.

Zkoumání znalostí není samoúčelné, dává totiž učitelům zpětnou vazbu. Ve výuce cizích jazyků je z hlediska požadavků praxe optimistické, že nejlépe si děti vedly při poslechu. „Naopak nízkou úspěšnost vykazovaly úlohy ověřující dovednosti spojené s porozuměním textu z českého jazyka a u komplexních úloh v testech z matematiky,“ píší inspektoři.

BEZ VĚTŠÍHO POKROKU

V mezinárodním srovnání čtenářské gramotnosti PIRLS 2016, jehož se zúčastnili žáci 4. tříd z 50 států, se přitom Češi umístili v horní polovině žebříčku. V těchto dovednostech nejvíc vynikají čtvrťáci z Ruska, Singapuru a Hongkongu. Průměrní jsou Belgičané a na chvostu skončily děti z Maroka, Egypta a Jihoafrické republiky.

Za posledních 15 let se naši žáci sice zlepšili o šest bodů, ale od roku 2011 jejich výsledek stagnuje. V Česku je relativně málo dětí s nízkou úrovní čtenářské gramotnosti (tři procenta), ale také pomálu vynikajících žáků, kteří jsou schopni řešit úlohy nejvyšší obtížnosti. Více problémů dělají českým školákům informační než literární texty. Odborníci soudí, že překážkou je jednostranná výuka čtení v předmětu český jazyk a literatura.

Matematika je mezi deváťáky nejméně oblíbený předmět, naopak nejraději mají páťáci i deváťáci výchovy. Vzhledem k tomu, že podle mezinárodního šetření TIMSS čeští žáci chodí do školy spíš s nechutí než s chutí, je otázka, zda jednostranná příprava na řešení úloh je tím, co přípravu dětí zatraktivní.

Plné tři čtvrtiny učitelů se totiž domnívají, že kvůli povinným přijímacím zkouškám na střední školy se výuka bude zaměřovat na témata přítomná v testech (33 procent), vzroste důraz na znalostní cíle (19 procent) a nácvik na přijímačky povede ke snížení pestrosti forem výuky (14 procent).