Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Československý rozvod: Nad dubem či sosnou vyhráli Jánošík a Štúr

Praha – Pojedete Štúrovou ulicí, potom zahnete do Sládkovičovy a budete pokračovat rovně. Do Murgašovy se přes chodník vjet nedá, takže si nanejvýš pohlídáte, ať omylem nezahnete do Tajovského a pak už je to jenom kousek.

1.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

I tak může vypadat rada místních obyvatel nezasvěcenému řidiči, který má namířeno ke škole v Jánošíkově ulici.

Nenacházíme se ale v Bratislavě či v některém z okolních měst, jak by mohly napovídat názvy ulic nesoucích jména významných slovenských osobností. Jsme v matičce stověžaté. Konkrétně mezi paneláky v pražské Krči. A na tomto sídlišti bychom našli i další tabule se jmény slovenských osobností: Tajovského, Hečkova, Moysesova, Hurbanova. Nedaleko jsou pak také ulice Bernolákova a Kukučínova. A kdo zná aspoň letmo Bratislavu, ví, že na slovenské prostředí odkazuje i ulice Ružinovská.

Slovenská jména slouží už desítky let

Kde se vzaly názvy, jež dnes pro nás mají nádech exotiky? Místní to nijak neřeší. Ulice jako ulice, název jako název a jestli bydlí v Murgašově, nebo by to bylo třeba v Žampiónové, je jim celkem fuk. Byť je pravda, že o žampiónech má většina z nás podstatně konkrétnější představu, nežli o jakémsi Murgašovi…

Jak se ale v Praze ocitla tahle oblast připomínající Slovensko? Najde se pamětník? „Nevím, nemám ponětí." Tak zněly odpovědi starších lidí, které Deník oslovil v ulicích pojmenovaných po Slovácích. Byť zde někteří žijí už desítky let, na to, jak vznikl „slovenský ostrov" v Praze 4, si nevzpomenou. „Víte, jestli se o tom někde psalo, nijak jsem si toho nevšímal," řekl Deníku senior venčící psa. Vybaví si pouze, že slovenské názvy se objevily v době vzniku sídliště někdy kolem roku 1965.

„Tehdy byly naše děti malé, takže jsme měli jiné zájmy; starali jsme se spíš o to, jak projet s kočárkem blátem," zavzpomínal muž se psem na dobu před půlstoletím. „A taky byla jiná doba; slovenština běžně zněla z rádia i z televize, takže slovenská jména vlastně nepůsobila nijak zvláštně," pokrčil rameny s dodatkem, že o mnohých jejich nositelích se psalo i ve školních čítankách.

Nezná ani nikoho ze sousedů, který by byl Slovákem. Před lety to prý bylo jiné; pár jich zde žilo, postupně se ale nějak vytratili. Nebo možná zůstali, ale stali se z nich Pražáci; okolí je jako cizince nevnímá. „Dneska tu Slováky potkáte hlavně jako zaměstnance támhle v samoobsluze," ukázal čiperný senior k nedalekému marketu. A prokázal bystrý postřeh dodatkem, že nyní se na schránkách v domě objevují nová jména znějící spíše vietnamsky a také rusko-ukrajinsky.

Slovenští stavbaři za názvy nemohou

O původu slovenských názvů v Krči nepochybuje 77letý pan František, i když není starousedlíkem. Sídlištní byt ve Sládkovičově ulici zdědila jeho manželka. „Švagr vždycky vyprávěl, že tyhle názvy souvisejí s tím, že tohle sídliště stavěli v šedesátých letech Slováci," připomněl s tím, že zmiňovaný příbuzný, rovněž jménem Franta, to říkával pěkně naštvaně. Sám byl tesař pracující na staveništích pražských sídlišť a mrzelo ho, že příležitost pracovat na budování domu pro bytové družstvo pracovníků ve stavebnictví nedostal sám společně s kolegy. „Říkal, že na práci pro sebe by si dali víc záležet," podotkl pamětník.

O jeho slovech ale pochybuje Marek Lašťovka z Archivu hlavního města Prahy. Jako vedoucí oddělení fondů novodobé správy nemá informace o tom, že by údajné zapojení pracovníků ze Slovenska mělo nějaký vliv. A nejednalo se prý ani o projev česko-slovenské vzájemnosti. „Domnívám se, že šlo o určitou politickou proklamaci vzhledem k tehdejší politické situaci, která v roce 1969 vyústila federalizací, i vzhledem k tomu, že návrh nevzešel odnikud zdola, ale iniciátorem pojmenování byla přímo rada hlavního města Prahy, tedy politická reprezentace," soudí Lašťovka, který sám žádného pamětníka pojmenování také nezná. Byť právě v jedné z těchto ulic sám bydlel. A ne krátce: pětadvacet let.

Politikům se stromy nezamlouvaly

Marek Lašťovka Deníku sdělil, že názvy ulic na krčském sídlišti schválili tehdejší pražští radní 23. 9. 1969. Stalo se to vlastně až na druhý pokus. Původní návrh z roku 1968 neprošel.

V tehdejší době všeobecného uvolnění poměrů se připravovalo pojmenování nově vzniklých ulic na sídlišti v lokalitě mezi Krčským lesem a Zálesím podle stromů. Tak to původně doporučovali členové odborné komise. Marně. „S tímto stanoviskem vyslovila rada Národního výboru hl. m. Prahy nesouhlas," uvádí důvodová zpráva z devětašedesátého, která se v archivu zachovala.

Sami radní pak přišli s návrhem pojmenovat ulice „po význačných osobnostech slovenského národa". Jedinou výjimkou se stalo pojmenování jedné z ulic po bratislavské čtvrti Ružinov, a to díky tomu, že tehdejší Obvodní národní výbor v Praze 4 navázal družbu (jak se tehdy říkalo) s příslušným obvodem v Bratislavě.

„Tato otázka byla projednána s příslušnými slovenskými odborníky, a to s ředitelem Slovenské knihovny a se zástupcem Matice slovenské, a předběžně sdělena soudruhům z Bratislavy," dodává důvodová zpráva.

Politické rozhodnutí tak „zařízlo" původně připravené návrhy. V zapomenutí pak upadly původně nachystané názvy ulic Dubová, Jasanová, Smrková, Sosnová, Osiková, Tisová, Klenová, Dřínová a Mechová.

Některé z nich se pak uplatnily v okrajových částech metropole. To už ale bylo mnohem, mnohem později…

Které osobnosti připomínají názvy ulic v sídlišti Krč

- Andrej Sládkovič (1820 až 1872): evangelický farář, vlastním jménem Andrej Braxatoris, který se proslavil jako básník Štúrovy školy. Působil také jako literární kritik, publicista a překladatel.

- Jozef Miloslav Hurban (1817 až 1888): spisovatel a novinář, který měl podíl na kodifikaci spisovné slovenštiny. Byl nejen vůdčí osobností kulturního života, ale také politikem prvním předsedou Slovenské národní rady a evangelickým knězem.

- Juraj Jánošík (1688 1713): legendární zbojník považovaný za symbol Terchové. Býval označován za lidového hrdinu, který v letech 1711 1713 bojoval proti panskému útisku na severozápadním Slovensku. Ve skutečnosti působil i na východní Moravě, v Haliči a ve Slezsku. S „horními chlapci" pašoval koně z Polska, přepadal zemany, olupoval pocestné a vykrádal kostely. Popraven byl ve věku 25 let.

- Jozef Gregor-Tajovský (1874 až 1940): prozaik, dramatik a básník. Realistický spisovatel, který svou tvorbou přibližoval život lidu a jeho kulturu.

- Jozef Murgaš (1864 1929): římskokatolický kněz a malíř vytvářející oltářní obrazy pro kostely na Slovensku i v Americe, který se proslavil hlavně jako vynálezce. Byl průkopníkem bezdrátové telegrafie a zřejmě jako první na světě uskutečnil radiový přenos mluveného slova. Byl autorem rozmanitých patentů v oboru elektromagnetických vln (ale i rybářského navijáku).

- Anton Bernolák (1762 1813): římskokatolický kněz a jazykovědec, který se podstatnou měrou zasloužil o šíření spisovné slovenštiny. Vydal gramatiku i slovníky.

- Martin Kukučín (1860 až 1928): spisovatel a dramatik, vlastním jménem Matej Bencúr. Tento představitel literárního realismu je považován za zakladatele moderní slovenské prózy.

- Ľudovít Štúr (1815 1856): nejvýznamnější představitel slovenského národního života před polovinou 19. století. Jeho jméno se stalo synonymem pro jazykové a literární snažení celé generace. Byl jazykovědcem tvořícím spisovný jazyk, spisovatelem, novinářem, ale i učitelem a politikem.

- Štefan Moyses (1797 1869): římskokatolický duchovní, který se v roce 1850 stal banskobystrickým biskupem. Byl také politikem, kulturním organizátorem, pedagogem i budovatelem škol a především prvním předsedou Matice slovenské. V církvi prosadil 5. červenec jako svátek Cyrila a Metoděje uznaný papežem.

Autor: Milan Holakovský

1.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předseda Strany zelených Matěj Stropnický.
5

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Ondřej Kolář.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

AKTUALIZOVÁNO

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Silnici mezi Kladenskem u Pavlova a Prahou-západ ochromila hromadná nehoda. Od středečního rána se zde stala řada nehod. 

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

„Vyměníš slámu za ovce?“ I tuto větu můžete tento týden slýchat v Tyršově domě na Újezdě. Nebojte se, nezměnil se ve směnárnu zemědělců ani v blázinec. Koná se tu již 17. ročník festivalu Deskohraní, na kterém si můžete zahrát 501 druhů stolních her a například tak povyměňovat slámu za ovce v oblíbených Osadnících z Katanu.

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení