O úřad hlavy státu se vedle současného prezidenta Miloše Zemana uchází dalších osm kandidátů. Za hlavní favority volby jsou považováni Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. První kolo hlasování se uskuteční 12. a 13. ledna a pokud nikdo z kandidátů nezíská nadpoloviční počet hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími z prvního kola o dva týdny později. Nová hlava státu se formálně ujme funkce v březnu.

Prezidentské volby 

Souběžně s hlasováním o prezidentovi se bude vyjednávat i o nové vládě. Babiš požádá Sněmovnu o důvěru 10. ledna, podle dosavadních vyjádřeních sněmovních stran by však menšinový kabinet hnutí ANO dostatečnou podporu poslanců získat neměl. V takovém případě by došlo na druhý pokus o vytvoření vlády a Zeman už dříve oznámil, že by v takovém případě opět jmenoval premiérem Babiše. Podle prezidenta by se druhý pokus o sestavení vlády mohl uskutečnit v únoru.
Pokud by Babiš ani napodruhé neuspěl, byl by třetí pokus o výběr premiéra na předsedovi Sněmovny, kterým je Radek Vondráček (ANO). Je proto pravděpodobné, že by předseda ANO získal i třetí pokus. Babiš už ale naznačil, že by v případě druhého neúspěchu uvažoval o možnosti předčasných voleb. Zeman dal najevo, že by předčasné volby považoval za špatné řešení.

Kauza Čapí hnízdo 

Češi ale letos k volebním urnám i tak minimálně dvakrát půjdou. Kromě hlasování o prezidentovi čekají zemi na podzim komunální volby a současně s nimi i volba třetiny senátorů. Kromě toho se bude samostatně hlasovat o obsazení jednoho senátního místa, když se na Trutnovsku uvolnilo křeslo zvolením dosavadního senátora Jiřího Hlavatého (ANO) do Sněmovny. Doplňovací volby se uskuteční v lednu a účastní se jich mimo jiné i sám Hlavatý, který se mezitím poslaneckého mandátu vzdal. Pokračovat bude i vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.

Novela k EET 

Sněmovna se patrně v lednu bude zabývat policejní žádostí o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Oba byli už dříve obviněni, po říjnovém zvolení se na ně ale vztahuje poslanecká imunita. Policie oba politiky obviňuje z podvodu v souvislosti se získáním padesátimilionové evropské dotace. Evropská komise už vyzvala ČR, aby farmu vyňala z evropských dotačních programů, což by znamenalo, že by dotace byla uhrazena z českého rozpočtu.
V letošním roce se Česko na rozdíl od předchozích dvou let patrně nedočká dalšího rozšíření EET. Plánované spuštění třetí a čtvrté fáze, které by dopadly zejména na živnostníky, zrušil Ústavní soud. Babišova vláda sice chce urychleně připravit novelu, která by EET pro tyto skupiny podnikatelů znovu zavedla, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale přiznala, že nedokáže odhadnout, jestli se zákon podaří dostatečně rychle ve Sněmovně schválit. Velká část sněmovních stran se třetí a čtvrtou fází EET nesouhlasí.

Zpracovávání osobních údajů 

Podnikatele ale zasáhnou nové povinnosti spojené s evropským nařízením o ochraně osobních údajů GDPR. Podle Asociace malých a středních podniků se opatření dotkne dvou třetin podnikatelů. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.