Klenoty budou vyjmuty z Korunní komory 16. ledna, vrátí se do ní o týden později. V komoře se budou v mezičase dělat restaurátorské práce. Klenoty budou vystaveny u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky, využita bude původní vitrína Josefa Gočára.

"Prezident republiky rozhodl o vystavení českých korunovačních u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. České korunovační klenoty budou vystaveny po pěti letech ve stejném datu, to znamená mezi 17. a 21. lednem 2023. Bude tak navázáno na první vystavení korunovačních klenotů po příchodu svobody, kdy v roce 1993 byly vystaveny na přelomu ledna a února," řekl dnes Mynář.

Klenoty mohli lidé naposledy vidět před pěti lety v lednu 2018, kdy je prezident Miloš Zeman nechal vystavit ve Vladislavském sále Pražského hradu na oslavu 100 let od vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Stalo se tak mezi prvním a druhým kolem tehdejších prezidentských voleb, v nichž Zeman post hlavy státu obhajoval. Také v lednu 2023 se výstava bude konat mezi prvním a potenciálním druhým kolem prezidentské volby.

V letech 2003, 2008 a 2013 si je veřejnost mohla prohlédnout mimo jiné u příležitosti zvolení prezidenta Václava Klause, respektive Zemana. V červnu citoval list Deník tehdejšího mluvčího Správy Pražského hradu Jana Pastora, který očekával další vystavení korunovačních klenotů až na počátku funkčního období nového prezidenta.

"Pokud bylo rozhodnuto o vystavení českých korunovačních klenotů zde v katedrále, je nanejvýš vhodné, aby byla vystavena také relikvie sv. Václava," řekl v pondělí děkan svatovítské kapituly Ondřej Pávek. Lebka sv. Václava bude vystavena v katedrále v kapli, kde jsou uloženy jeho ostatky.

Zástupci Pražského hradu v pondělí představili i výsledky říjnového průzkumu koruny. Odpovědět měl na otázku, zda v ní je umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Podle šéfa hradních památkářů Petra Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil.

Odborníci v říjnu, kdy byly klenoty sneseny z Korunní komory, pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. "Zvolená metoda rentgenového záření neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky," řekl Kroupa. Neexistují ale podle něj žádné indicie, že by s nohou kříže bylo po zhotovení koruny manipulováno. "Tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce, kam byl vložen při zhotovení koruny, jak o tom informuje latinský nápis," doplnil. Nevyloučil další průzkum do budoucna.

Sedm klíčníků

Klenoty jsou dlouhodobě uschovány v relikviáři v Korunní komoře v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále. Vyjmout je lze pouze za situace, kdy se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.

O svatováclavskou korunu se tradičně stará šperkařská rodina Beldů, pracovali například na její replice. O záměru vystavit klenoty ani o jejich říjnovém vyjmutí z Korunní komory její zástupci nevěděli, řekl v pondělí České televizi Jiří Belda.

Svatováclavská koruna měla od počátku charakter veřejnoprávní. Nebyla osobním majetkem krále, ale patřila celé zemi prostřednictvím jejího nebeského patrona. Stala se vtělením české státnosti a po staletí udržovala vědomí o svébytnosti českého království mezi ostatními evropskými státy. Ač korunovační klenoty vlivem historických okolností měnily místo svého uložení, do Prahy se vždy vracely na korunovaci. Svatováclavská koruna byla naposledy použita ke svému účelu při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836.

Koruna je zhotovena ze zlata a obsahuje 96 drahokamů velkých rozměrů, většinou velmi vzácných. Do koruny byly doplňovány po celou dobu života Karla IV. tak, jak je císař postupně získával. Rozmístění drahokamů má hlubokou symboliku, kterou dnes podle odborníků už nelze zcela přesně rozklíčovat.

Posvátný charakter koruny umocňovala skutečnost, že šlo o korunu relikviářovou. Do křížku na jejím vrcholu byl údajně zasazen trn z Kristovy trnové koruny. Má to dokládat latinský nápis na koruně Hic est spina de corona Domini (Zde je trn z koruny Páně). Český král tak byl symbolicky korunován stejnou korunou jako Kristus; nikoli však Karel IV., neboť relikvie byla do zlatého křížku se safírovou kamejí v podobě ukřižovaného Krista vložena pravděpodobně až na sklonku Karlova života. V roce 2003 se údajně zjistilo, že relikvie v koruně není.